Jako odboj proti Západu. RISC-V je černým koněm technologické soutěže | Kapitola 4

Pointa je v tom, že se RISC V začíná stávat něčím reálným. Čína vypustila do světa řadu jednodeskových systémů s ranými verzemi RISC-V procesorů, které nejsou nijak zvlášť optimalizované a výkonem jsou srovnatelné spíš se starými procesory Intel Core 2 Duo. To může vypadat úsměvně, ale fakt, že existuje hardware, na kterém je možné vyvíjet software a nejde tedy o něco, co jede pouze v emulaci, je docela povzbuzující. Vývojové systémy jsou „reálné železo“, je tedy na nich možné spouštět skutečný kód a testovat chování vyvíjených systémů a aplikací.

Ve videu Jeffa Geerlinga můžeme vidět desku s procesorem Spacemit M1, což je osmijádrový RISC-V procesor běžící na 1,8 GHz s integrovanou NPU jednotkou (2,0 TOPS) a integrovanou grafikou. Procesor podporuje až 16 GB RAM, výkonem je ale hluboko pod Rapsberry Pi 5 (lze zakoupit na Alze) založeném na architektuře ARM, a zvláště grafika podle všeho nepodporuje video ve vysokém rozlišení, nejde tedy o zařízení určené pro koncové spotřebitele. Vývojová deska podporuje BianbuOS, čínskou RISC-V variantu Linuxu.

Jiným příkladem je deska se čtyřjádrovým RISC-V procesorem StarFive JH7110 od DeepComputing určená pro modulární laptop Framework 13. Framework 13 je sám o sobě takový poměrně experimentální projekt, který testuje možnosti stroje, jenž je „plně modulární a plně upgradovatelný“ – a je tedy celkem logické, že se deska s RISC-V procesorem objevila právě u něj. Opět je to vývojový a experimentální systém, který vás jako spotřebitele asi cenou nepotěší, ale tak to u vývoje chodí.

V tomto okamžiku žijeme v době, kdy zájem o RISC-V rychle roste, zvláště díky tomu, že každý vidí, že zvláště USA neváhají použít svou technologickou výhodu jako politický nástroj. O architekturu projevilo zájem více než 2000 společností – a počet raných RISC-V kontrolérů, které se už prodaly v rámci výzkumu a vývoje, udávají čínští výrobci na „jednotky miliard“. Nebavíme se tu tedy o něčem hypotetickém, ale o zcela reálné technologii, která míří k implementaci poměrně rychle.

Vzhledem k tomu, že RISC-V není zatížen licenčními poplatky a ani licenčními restrikcemi, můžeme očekávat jeho rychlou expanzi zvláště do světa mikrokontrolérů (ostatně návrh ISA vypadá, že právě s tímhle počítá). To se neobejde bez odporu, protože v segmentu mikrokontrolérů představuje dnes etalon ARM – a licenční poplatky jsou to, z čeho žijí. Pro Čínu a další masové výrobce je ale možnost obejít ARM extrémně lákavá, přičemž mikrokontroléry mohou začít od poměrně jednoduchých designů, kde na výkonu až tak moc nezáleží – a tak je prakticky jisté, že vývoj v této oblasti bude velice rychlý.

RISC-V rozhodně zatím není v situaci, kdy by reálně konkuroval moderním procesorům s x86 a ani s ARM architekturou. Je vysoce pravděpodobné, že se konkurenti RISCu nezaleknou a budou nabízet nejen výkonnější, ale také výhodnější procesorové nabídky – alespoň na Západě. Pokud ale bude technologické embargo Číny pokračovat, je architektura RISC-V přirozeným řešením jejich problémů. Čína obsluhuje obrovské rozvojové trhy – a pro ně není velkou závadou ani relativně nízký výkon současných čipů, takže další expanzi očekávám právě tam. Na těchto trzích může dojít také k tomu, na co na Západě zatím čekáme marně, totiž k expanzi Linuxu do laptopů a desktopů. 

Ano, můžete namítnout, že Apple technicky vzato expandoval s procesory na ARM architektuře a že jejich MacOS je založen na BSD Unixu. A to právě ukazuje problém, kterému svět RISC-V a „čínských Linuxů“ čelí: Není vůbec jednoduché dostat se od nevýkonných architektur k těm opravdu výkonným – a dodat software, který spolehlivě funguje a nabízí alternativu k mainstreamovým aplikacím. RISC-V je v bodě, kdy si můžete spustit systém, LibreOffice anebo browser, ve kterém můžete surfovat, ale chybí tu výkon, optimalizace a aplikace obecně.

Současné RISC-V systémy vypadají lákavě, ale jsou určené pro vývojáře a popravdě, čistě pro účel hraní a zkoumání mi přijdou poměrně drahé. Jde o vývojové systémy pro lidi, pro které není 400 až 500 USD pro seznámení se s novou technologií nějak podstatné, ale když se podíváte na dnešní nabídky chromebooků a levných notebooků, zatím nejde o konkurenceschopné produkty.

Zatím. Rané RISC-V platformy jsou určené pro lidi, kteří z nich konkurenceschopné produkty udělají. Mezinárodně politická situace je totiž taková, že Čína má zatraceně dobré důvody pořádně se do vývoje RISC-V opřít a nabídnout ho jako funkční a použitelnou platformu přinejmenším svým přátelům a spojencům. 

Myslím, že je dobré tuhle platformu přinejmenším sledovat. Čekají nás zajímavé časy!