Jako odboj proti Západu. RISC-V je černým koněm technologické soutěže
Seznam kapitol
Na východě se nám začíná formovat asijský mocenský blok – a s tím, jak ambice tohoto bloku rostou a jak se ho Amerika snaží odstavit od západních technologií, vzniká podivuhodná situace, která může nabídnout velkou šanci novým hráčům na poli technologií, jako je například RISC-V (čte se jako „risk five“). Tyto procesory jsou totiž Open Architecture – a nabízí tak alternativu k procesorům, jejichž práva drží západní firmy.
Nedávno jsem navštívil zajímavou přednášku o dějinách Tchaj-wanu – a z ní vyplynulo, že současný konflikt mezi Tchaj-wanem a Čínou je podstatně komplikovanější, než se na první pohled může zdát. V podstatě jde o to, že Tchaj-wan patřil pod správu Číny jen po poměrně krátkou dobu, většinu práce na jeho modernizaci udělalo Japonsko v období mezi sino-japonskou válkou (1894) a Druhou světovou válkou, ale poté, co byl Tchaj-wan modernizován, se stal pro Čínu velmi zajímavým.
Plus, a to je velmi důležité, po porážce Kuomitangu na pevnině na Tchaj-wan utekl republikánský generál Čankajšek (Chiang Kai-shek), který do konce svého života tvrdil, že je jenom jedna Čína – a to ta jeho, republikánská. Komunisté v zásadě tvrdili to samé s tím, že naopak ta jejich „lidově demokratická“ je ta pravá – a stav přetrvává fakticky dodnes, kdy se ČLR dívá jako na vzbouřenou provincii, zatímco Tchaj-wan už dávno opustil ambice na to ovládnout pevninskou Čínu. Tchaj-wan ale nemůže vyhlásit formální samostatnost, protože Čína by to považovala za vyhlášení války. USA formálně neuznaly samostatnost Tchaj-wanu, ale mají federální zákon TRA (Taiwan Relations Act) z roku 1979, který je nutí přijít v případě napadení Tchaj-wanu na pomoc, do čehož se jim moc nechce, ale je to tak, jak to je.
Takže na Tchaj-wanu je všechno zaseklé a situace se zatím řeší obchodní válkou mezi USA a Čínou, ale ani jedna strana věci úplně nehrotí, protože to není v jejich zájmu. Tchaj-wan má jako trumfové eso svoje továrny TSMC, které jsou technologicky nejvyspělejší, nemají prakticky konkurenci – a Tchaj-wan doufá, že Západ prostě nedovolí, aby o tuto výhodu přišel a zároveň hrozí, že je v případě napadení Čínou zničí, což je strategie, které říkají „digitální štít“.
Amerika se snaží Čínu přibrzdit embargováním pokročilých technologií, což je strategie, kterou zkusili už u čínského kosmického programu, tam to moc nefungovalo – obecně vzato embargo nikdy nijak zvlášť na nikoho nefungovalo, protože pouze otevírá lukrativní prostor pro pašeráky. Východní blok kradl a klonoval západní technologie celkem bezostyšně – a důvod, proč to momentálně nedělá Čína úplně otevřeně, je v tom, že sama začíná držet významný pool patentů, které chce chránit na Západě a chce i nadále obchodovat se Západem.
Redaktorský blog
Článek nevyjadřuje názor provozovatele a provozovatel není jeho autorem a ani zadavatelem. Článek vyjadřuje subjektivní názor jeho autora.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
