Jako odboj proti Západu. RISC-V je černým koněm technologické soutěže | Kapitola 2
Seznam kapitol
Na východě se nám začíná formovat asijský mocenský blok – a s tím, jak ambice tohoto bloku rostou a jak se ho Amerika snaží odstavit od západních technologií, vzniká podivuhodná situace, která může nabídnout velkou šanci novým hráčům na poli technologií, jako je například RISC-V (čte se jako „risk five“). Tyto procesory jsou totiž Open Architecture – a nabízí tak alternativu k procesorům, jejichž práva drží západní firmy.
Takže co si počít, když vás strýček Sam odstaví od špičkových technologií? Uvaříte si svoje vlastní technologie, to je jasné. Proto Čína od roku 2001 experimentuje s Linuxem, jehož vlastní verzi nazývá Kylin a míří s ním hlavně na školství a na vládní sektor. Proto Huawei, odříznutá od služeb Google, vyvíjí od roku 2019 HarmonyOS, což je jejich náhrada Androidu pro mobilní telefony, tablety a IoT zařízení. (Pokud chcete vyzkoušet mobily s Harmony OS, zakoupíte je i na Alze.)
A proto Čína masivně experimentuje s RISC-V architekturou: Jak x86, tak ARM architektury kontrolují západní firmy – a je klidně možné, že embargo padne i na ně, respektive nikdo nedovolí čínským firmám vyvíjet a vyrábět procesory založené na těchto architekturách. RISC-V zakázat nelze – a navíc, protože je otevřený, je možné upravovat jeho architekturu podle aplikačních potřeb, tedy zjednodušovat či přidávat funkce podle toho, co pro dané použití potřebujete.
Čína přitom obsluhuje obrovský trh v rozvojovém světě (o kterém jsem mluvil už dříve) – a RISC-V, jako Open Architecture, jim nabízí úžasnou potenciální platformu, jak ukázat prostředníček jak strýčku Samovi, tak i korporátním právníkům ARM Holdings, Intelu a AMD. Protože je RISC-V otevřená architektura, můžete procesory na její bázi nejenom vyrábět – vy můžete navrhovat jejich vylepšení, lobovat za jejich zavedení do standardu anebo naopak design upravovat tak, že budou obsahovat instrukce, o kterých budete vědět jenom vy. A to je nepochybně pro Čínu velice lákavá možnost.
Projekt procesorů s architekturou RISC-V začal vznikat na University of California v Berkeley v roce 2010. Projekt byl v roce 2015 přesunut do správy RISC-V Foundation, která sídlí ve Švýcarsku. Důvodem bylo právě to, že zakladatelé projektu měli obavy z toho, že Open Architecture, Neopen Architecture, pokud by organizace zůstala v USA, byla by stále vystavena politickým tlakům USA a jejich obchodně politickým hrátkám. Původní představa o primárně akademickém využití přešla díky velkému zájmu výrobců poměrně rychle do zavedení podpory pro RISC-V v kernelu Linuxu v roce 2022 a zavedení podpory 64 bitové verze RISC-V (riscv64) o rok později. V současnosti má RISC-V International také vlastní YouTube kanál s prezentacemi a záznamy přednášek z konferencí (keynotes).
Redaktorský blog
Článek nevyjadřuje názor provozovatele a provozovatel není jeho autorem a ani zadavatelem. Článek vyjadřuje subjektivní názor jeho autora.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
