Takže co si počít, když vás strýček Sam odstaví od špičkových technologií? Uvaříte si svoje vlastní technologie, to je jasné. Proto Čína od roku 2001 experimentuje s Linuxem, jehož vlastní verzi nazývá Kylin a míří s ním hlavně na školství a na vládní sektor. Proto Huawei, odříznutá od služeb Google, vyvíjí od roku 2019 HarmonyOS, což je jejich náhrada Androidu pro mobilní telefony, tablety a IoT zařízení. (Pokud chcete vyzkoušet mobily s Harmony OS, zakoupíte je i na Alze.)
A proto Čína masivně experimentuje s RISC-V architekturou: Jak x86, tak ARM architektury kontrolují západní firmy – a je klidně možné, že embargo padne i na ně, respektive nikdo nedovolí čínským firmám vyvíjet a vyrábět procesory založené na těchto architekturách. RISC-V zakázat nelze – a navíc, protože je otevřený, je možné upravovat jeho architekturu podle aplikačních potřeb, tedy zjednodušovat či přidávat funkce podle toho, co pro dané použití potřebujete.
Čína přitom obsluhuje obrovský trh v rozvojovém světě (o kterém jsem mluvil už dříve) – a RISC-V, jako Open Architecture, jim nabízí úžasnou potenciální platformu, jak ukázat prostředníček jak strýčku Samovi, tak i korporátním právníkům ARM Holdings, Intelu a AMD. Protože je RISC-V otevřená architektura, můžete procesory na její bázi nejenom vyrábět – vy můžete navrhovat jejich vylepšení, lobovat za jejich zavedení do standardu anebo naopak design upravovat tak, že budou obsahovat instrukce, o kterých budete vědět jenom vy. A to je nepochybně pro Čínu velice lákavá možnost.
Projekt procesorů s architekturou RISC-V začal vznikat na University of California v Berkeley v roce 2010. Projekt byl v roce 2015 přesunut do správy RISC-V Foundation, která sídlí ve Švýcarsku. Důvodem bylo právě to, že zakladatelé projektu měli obavy z toho, že Open Architecture, Neopen Architecture, pokud by organizace zůstala v USA, byla by stále vystavena politickým tlakům USA a jejich obchodně politickým hrátkám. Původní představa o primárně akademickém využití přešla díky velkému zájmu výrobců poměrně rychle do zavedení podpory pro RISC-V v kernelu Linuxu v roce 2022 a zavedení podpory 64 bitové verze RISC-V (riscv64) o rok později. V současnosti má RISC-V International také vlastní YouTube kanál s prezentacemi a záznamy přednášek z konferencí (keynotes).
