Člověk versus počítač: Kdo drží tlačítko?
Článek Člověk versus počítač: Kdo drží tlačítko?

Člověk versus počítač: Kdo drží tlačítko?

Michal Rybka

Michal Rybka

25. 9. 2015 18:00 6

Seznam kapitol

1. Inteligentní blbec je horší než... 2. I „primitivní“ mozky skvěle plní účel 3. Venku jde o život 4. Zatím jenom pomáhají
5. Dobrý sluha, zlý pán? 6. Když je člověk chytřejší než AI (anebo si to myslí) 7. Až zmizí tlačítko poslední záchrany...

Část výzkumníků se obává vzestupu počítačové superinteligence. Ve skutečnosti potíže s umělou inteligencí už začaly – a to ne proto, že by AI po benderovsku v noci snila o tom, že „vyvraždí všechny lidi“. Začaly proto, že se její názor na věci občas liší od toho, jak problém vidí lidé, což vede k technickým katastrofám.

Reklama
Reklama

Dedukce, že dosažení takového a takového chování vyžaduje tak a tak komplexní organismus s takovou a takovou minimální pamětí je ryzí spekulace. Navíc se zdá, že schopnost vyvozování a rozeznávání není dostačující pro vznik opravdové inteligence. Teprve s příchodem autonomních robotů se pozornost zaměřila i na roli emocí. Emoce byl pro první výzkumníky AI spíše nepochopitelný doplněk, „šum na okruzích“, jak to charakterizoval jeden inženýr. Teprve nástup robotů ukazuje, že emoce představují měkký systém rozhodování v nejistotě, který určuje celkový modus chování stroje. Pravda je taková, že jak klasický robot, tak i biologický mozek má na vstupu horu šumu, u kterého se nějak musí poprat se vstupy tak, aby jeho chování dávalo smysl.

S roboty se vynořila potřeba analyzovat, zda je nějaký prostor bezpečný anebo ne. Nejde jen o to, zda se někam „vejdu a nespadnu“, ale zda dokážu vyhodnotit, zda do něj vůbec vstoupit chci. Jsou údaje ze senzorů konzistentní a věrohodné, odpovídají vnitřnímu modelu scény (tedy představě organismu o tom, kde se nachází) – anebo je to nějaké divné? Dron nemusí chtít vletět do lesa ne proto, že by se tam nevešel, ale že by zkolidovat mohl, protože les je dost hustý a v poryvech větru se hýbe. Pokud nefouká, může to být „bezpečné“, pokud fouká, je to „nebezpečné“. V jednom případě máte z lesa „příjemný pocit, je to bezpečné“, v druhém se ho „bojíte“. V obou případech jde o pravděpodobnostní kalkulaci v nejistotě. Vítejte ve světě emocí!

Dodnes není úplně jasné, jestli na to, aby emoce fungovaly, musí stroj fungovat jako autonomní a mít dost senzorů. Jestli inteligence, která vzniká u autonomně se pohybujícího organismu, který se učí reagovat na své okolí (a jak okolí reaguje na něj) je srovnatelná například s inteligencí stroje, který nemá žádné senzory a zabývá se pouze klasifikací dat. Autonomní robot, který se pohybuje v reálném prostředí, musí vyhodnocovat velice pestrou škálu podnětů a rizik. Protože i když stopujete na přehledném místě, kde je kolem spousta prostoru a z geometrického hlediska je to místo přehledné, může jít o zároveň místo velice nebezpečné.

hitchBOT from hitchBOT on Vimeo.

Zpracování informace o chování lidí ve vašem okolí vyžaduje speciální formu inteligence: Emoční a sociální inteligenci. Není to vůbec triviální problém. Řada „vlčích dětí“ naznačuje, že specificky lidská inteligence a jazyková komunikace vyžaduje nejen „hardware“ (specifické řečové oblasti v mozku), ale také správný „software“, který se získává učením. Krok mezi „opičí“ neverbální inteligencí a lidskou verbální inteligencí je velký a pozorovatelný, ale stále přesně nevíme, v čem tento krok spočívá. A to, prosím pěkně, opičí inteligence je tak daleko, že může sloužit i pro studium sociální inteligence u lidí.
Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

PCTuning je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým PCTuning