Člověk versus počítač: Kdo drží tlačítko? | Kapitola 4
Seznam kapitol
Část výzkumníků se obává vzestupu počítačové superinteligence. Ve skutečnosti potíže s umělou inteligencí už začaly – a to ne proto, že by AI po benderovsku v noci snila o tom, že „vyvraždí všechny lidi“. Začaly proto, že se její názor na věci občas liší od toho, jak problém vidí lidé, což vede k technickým katastrofám.
Zkrátka a dobře, kvantitativní vývoj v oblasti navyšování výpočetní kapacity a kvalitativní krok ve vývoji inteligence jsou dvě docela odlišné věci. Můžete velmi inteligentně srovnat informace v knihovně, ale to neznamená, že knihovna samotná se dopracovala byť jen k rudimentární inteligenci. Nenarážíme tu na problém omezení výpočetní kapacitou (což by se z dříve uváděných článku mohlo zdát), ale na principiální otázky, jak vlastně vyšší inteligence funguje. Nejvíc chyb můžeme při jejím vývoji udělat právě tam, například můžeme umělou inteligenci učit kousky, které bychom opravdu neměli. Například že je možné lidi na základě vlastního uvážení zabíjet.
Pravdou je, že dnes žijeme stále v éře ANI (Artificial Narrow Intelligence). Rudimentární umělá inteligence slouží jako pomocník a jen něco doporučuje anebo navrhuje. Klasickým příkladem je Google Search, Cortana, Siri a další nástroje, které by možná laik za umělou inteligenci vůbec neoznačil. Nejzajímavější technologií, která se dnes vyvíjí, je přitom koncept samořídícího auta. Velmi intenzivně (a veřejně) na něm pracuje Google, ale podle všeho také například Apple. A také nepochybně řada automobilek.
Samořídící auta vás odvezou kam chcete, aniž by se muselo „hrábnout do řízení“ Trochu mi to připomíná vizi, kterou jsem jako dítě četl v knížkách: Automatické auto, které se navádí pomocí indukčního kabelu pod vozovkou, zrychluje, zpomaluje, umí jet v koloně a které musíte „dořídit“ jenom ve vzácných případech, kdy se ocitnete mimo hlavní silnice. Takové auto je nejenom bezpečné, ve skutečnosti je v koloně jiných robotických aut bezpečnější, než auto řízené člověkem. Na robotickém autě se pilně pracuje, přesto se ukazuje, že má svoje limity, například neumí dost dobře jezdit v kopcích a je ve smíšeném provozu „příliš slušné“.
Na částečných technologiích podporující řízení pracuje celá řada firem. Nedávno jsem navštívil technologickou předváděčku firmy Valeo, která před téměř sto lety začala jako dodavatel technologických celků pro automobilky. Zpočátku šlo hlavně o klimatizace, dnes se vývojoví pracovníci v Čechách ale i na dalších pracovištích ve světě zabývají vývojem komponent smart car, tedy „nízko inteligentních“ nástrojů, které pomáhají řidičům při řízení.
A přestože jde o „nízko uměle inteligentní“ technologie, rozhodně jde o technologie zajímavé a pro řízení užitečné!
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
