Co mě naučil Scientific American o svobodě slova
i Zdroj: PCTuning.cz
Internet Článek Co mě naučil Scientific American o svobodě slova

Co mě naučil Scientific American o svobodě slova | Kapitola 4

Michal Rybka

Michal Rybka

17. 1. 2021 03:00 95

Seznam kapitol

1. Jiná pravda 2. Snadné řešení 3. Neškodní blázni? 4. Kdo má pravdu? 5. Organizovaná hádka 6. Ani přiměřené, ani racionální

Dnes je na svobodu slova expert každý. Svoboda slova je omezená, namítají jedni. Hlavní je nikoho neurazit. Policie České republiky vyjmenovává rozsáhlý seznam paragrafů, které lze porušit pouhým komentáře. „Máme svobodu projevu, ne po projevu,“ vtipkují jiní. Ve skutečnosti je to mnohem jednodušší.

Reklama

Jenomže toto se obecně určit nedá. Někdy máte buřiče, který narušuje náboženskou a sociální harmonii svými řečmi – a pokud jste přesvědčeni o tom, že řeči a konání jsou jedno a to samé, cítíte potřebu zasáhnout. Řada lidí zaměňuje etický kalkulus s myšlenkou, že většina má vždycky pravdu a kdo je proti, ten je vyvrhel a měl by být umlčen. Překvapivě – tento názor se objevuje i ve vědě, kde ti, kteří přicházejí s revolučními myšlenkami, se stanou nakonec buď proroky anebo vyvrheli.

Koncept svobody slova je založen na tom, že nevíme, kdo má pravdu – a že je obecně horší lidi umlčovat, než je nechat mluvit. Historicky se ukazuje, že pokud opozici umlčíte, tak to žádné problémy nevyřeší – a nejen to, protože mlčí, tak vlastně nevíte, co chtějí. Tím, že zakážete kritizovat očkování rozhodně antivaxery neuklidníte, naopak v nich vytvoříte podstatně větší přesvědčení, že jde o spiknutí.

A tak je to se vším. Věda má určitou výhodu v tom, že se pravda nakonec ukáže bez ohledu na to, jak moc ji potlačujete – ten, kdo má pravdu, má věci, které mu fungují a to mu dává reálnou výhodu před ostatními. Evoluce taky funguje bez ohledu na to, jaký na ni máte názor. Mnoho názorů ale podobnou výhodu nemá, protože jde jenom o názory – a to se týká hlavně ideologií, protože ty spolu mohou bojovat stovky let zcela bezvýsledně, jak se děje například šíitům a sunnitům anebo evangelíkům a katolíkům.

Svoboda slova a svoboda vyznání (či přesvědčení) je o tom, že nikdo nemá právo pronásledovat druhé za to, co říkají anebo co si myslí. Nikoho nelze umlčet a perzekuovat za jeho názory. A tato svoboda buď je – anebo není, mezi tím není nic. Pokud se do tohoto principu vnesou výjimky, máme už tabu – a pak už se budeme jenom bavit o tom, kudy linie onoho tabu vede.

A proto Scientific American trpělivě odpovídal na stále stejné či podobné dotazy stran evoluce, jakkoliv mohou odborníkům přijít hloupé. Pointa je v tom, že v situaci, kdy jsou všichni svobodní, musíte odpovídat na sebehloupější teorie, se kterými ostatní přicházejí – a dávat jim jasnou a logickou argumentaci. Fanatiky nepřesvědčíte, ale přesvědčíte ty, ke kterým fanatici mluví. Jsou lidi, kteří jsou vždycky divní, exaltovaní anebo duševně nemocní – důležité je, aby jejich ideologie nenabrala na rychlosti a po letech nepřeválcovala společnost.

Součástí takového procesu je kritika a konfrontace. Není možné se jí vyhnout, stav, kdy bude platit omezená svoboda slova, která nikoho neuráží, prostě není možná: V takové situaci bude vyhrávat ten, kdo je nejurážlivější. Nemějte o tom žádných pochyb: Pokud přestanete mluvit o evoluční teorii, protože někoho štve, tak v podstatě vyhrál, svou uražeností diskriminuje ty ostatní.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama