Dětské kanály na YouTube: Jak sny dětí stvořily zemi monster | Kapitola 2

Základem je nutnost vědět, čím se dítě zabývá a co řeší. Nefiltrovaný přístup k informacím je rizikový v tom smyslu, že nejautentičtěji vypadá ten, kdo nejvíce křičí či projevuje nejvíce emocí. To vidíme u YouTube – u mladší generace vyhrává hysterie nad argumenty. Pravděpodobným důvodem je to, že děti vidí v dospělém světě chlad, odtažitost a rezervovanost, zatímco svět youtuberů jim připadá svojí hysterií upřímný. Opak je pravdou, pochopitelně – ale bude trvat léta, než to dítě pochopí.

Klasický youtuber míří na prepubescenta až pubescenta, předvádí mu svoje domnělé frajerství a rozhodnost. To není nijak nový jev, vzpomínám si na „záhadné propadlíky“, nešťastníky, kteří prožívali svoji pubertu obklopeni mladšími obdivovateli, zatímco zasmušile kouřili na školním dvoře a řešili, k čemu jim Bůh nadělil penis. To, že byli starší, revoltovali proti systému a vypadali tajemně, jim samo o sobě zajistilo u mladší generace obdivovatele i obdivovatelky.

Angažovaný youtuber, který se obrací přímo na diváka a oslovuje ho „kámo“, může pro děcko znamenat významnější otcovskou figuru, než skutečný otec, který lítá po světě a snaží se vydělávat peníze. Vždyť se na to podívejte: Zatímco se fotrovec může přetrhnout a doma ho nevidíš, takový Jake Paul je v jednom kuse v pohodě, v jednom kuse v balíku – a v tabletu ho máš pořád, se všemi jeho fiktivními názory a strastmi. Vypadá opravdověji, autentičtěji. Vypadá jako někdo, koho bude jednodušší následovat než rodiče – protože ve videu to vypadá tak jednoduše!

Tuhle část youtuberské iluze chápu, stejně jako tu část, kde pubescent zkoumá svoji sexualitu – a to jak u porna, ke kterému má bariéry zcela symbolické a i u obecné stylizace do mužských či ženských rolí. V duchu Pai Meiova pohrdavého výroku se dívky zaměřují na líčení a utrácení, zatímco mladí muži si hrají na borce, protože to tak má být. Je to hloupé, davové, ale chápu to. Vytváří to trh, kde na jedné straně máme pubescentky žádající o informace, jak být ženou, a pubescenty, žádající o informace, jak být mužem. Na straně druhé tu máme beauty vloggerky, hauly, rady do života, food bloggerky a na straně druhé prankstery, životní motivátory, rappery či reakční kanály, které tak nějak emulují mužství anebo to, co si jejich autoři představují pod pojmem mužství.

Je to trh, skutečně trh, který funguje na základě nabídky a poptávky. Když má populace pubescentů poptávku po určitém typu obsahu, najde se někdo, kdo ji naplní a uspokojí. Obě skupiny na sebe navzájem reagují, podněcují se – a to vytváří přirozený vývoj forem na YouTube. Je to reálná forma evoluce, kde logika pubescenta, žádajícího určitý typ obsahu, je důležitější než tradiční výchova. V podstatě si diváci vychovávají youtubery, ne naopak.