Dronová válka: Jsme na šikmé ploše?
i Zdroj: PCTuning.cz
Hry Článek Dronová válka: Jsme na šikmé ploše?

Dronová válka: Jsme na šikmé ploše? | Kapitola 4

Michal Rybka

Michal Rybka

6. 3. 2022 08:00 32

Seznam kapitol

1. S kůží na trh 2. Bez pilota 3. Sedm hodin ve vzduchu 4. Slabý článek sedí doma
5. Ukradený v akci 6. Vedlejší škody 7. V pološeru

Významným faktorem moderní války jsou drony. Kdysi okrajové, později přehlížené, dnes běžné a v budoucnosti možná ohrožující nás všechny: Drony jsou prostě na vzestupu.

Reklama

Výsledky byly tak dobré, že se drony začaly zabývat všechny armády, včetně ještě socialistického bloku. U dronů ale socialistický blok narazil na svoje technologické limity, protože řada jejich parametrů závisí na dostupných špičkových technologiích.

Sesumarizujeme si, čím jsou drony dnes tak významné:

1) Šetří životy pilotů. Riskuje se nasazený dron, ne jeho pilot – což je právě to, co se tak propírá ve filmech jako „srabáctví“. Politici to ale mají rádi, protože nemusejí v televizi sledovat opakování procesu s Gary Powersem.

2) Výcvik pilotů je mnohem méně náročný. Skutečný pilot musí mít perfektní fyzičku, má výrazné limity – mezikontinentální bombardéry se navrhovaly tak trochu jako „hotel“, protože se posádky musely střídat a jíst. Dnes lze na základně vyměnit během letu dronu operátora, který navíc nemusí mít perfektní fyzičku, může si dát u patrolování kafe a velkou část za něj odlítá samotný dron.

3) Globální komunikace umožňují řídit stroje odkudkoliv. Moderní velké drony lze řídit satelitní sítí, zvládnou ale i výpadek řízení, ty malé lze ovládat přímo z bojiště. Malá jednotka, ovládající svoje vlastní UAV, je s ním schopná pracovat v reálném čase.

4) Moderní technologie výrazně zlepšila autonomní létání. Dnes se většina velkých UAV odpilotuje sama, není závislá na rušení, má svoji vlastní inteligenci a je schopna přijímat defenzivní rozhodnutí. (Zda má samostatně přijímat i ofenzivní – toť velká otázka.)

5) Elektronika se zmenšuje a její výkon roste, což znamená, že i starší drony lze upgradovat buď výměnou softwaru anebo řídící elektroniky. Jejich inteligence a schopnosti tedy průběžně rostou – a s upgradem softwaru skokově rostou u všech kusů na bojišti. (To je docela strašidelná vlastnost.)

6) Řídící inteligence masivně zjednodušuje konstrukci dronů. Lidi nelze stlačit, potřebují kyslík a manévrovat lze s nimi jen v určitém rozsahu. Tím, že se člověk vyřadí z konstrukce, vzniká stroj s lepší aerodynamikou, vyšší výdrží a kompaktními rozměry.

7) Dají se vyrábět masově. USA mají odhadem více než deset tisíc dronů, z nich, pravda, je jenom menšina určená k přímým úderům – možná něco přes tisíc (Predator, Gray Eagle, Reaper, Shadow...) 

8) Schopnosti úderných dronů (hunter-killer) neustále rostou. Mohou nést až osm AGM-114 Hellfire, mohou nést Stingery, mohou nést kombinaci palivových nádrží a výzbroje, takže je lze upravit pro potřeby jednotlivých misí. Samostatnou schopností je možnost provázat je do řídících celků, kdy dron dodává v reálném čase data o cílech, takže vysoce automatizovaný systém je schopen rychle je zasahovat: Dron pozoruje, artilerie bombarduje.

9) Jsou levné. Jsou relativně levné vůči tomu, co dokážou, dokáže je vyrobit Turecko i Irán. V podstatě nebrání nic tomu, aby je začali používat i teroristé ze sousedství.

10) Překvapivě blbě se do nich střílí. Většina dronů je sice pomalá, ale jsou malé a mají potlačené signatury, takže když jsou vysoko, bez protivzdušného vybavení o nich nevíte. Když jsou nízko, pohybují se pro změnu docela rychle, takže se do nich špatně trefuje. Většina protiletadlových systémů má optimální okno, kde funguje dobře, ale taky vyžaduje optimální zamíření a navádění. Je relativně jednodušší identifikovat kanárka než komára.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama