Dying Light 2 Stay Human – rozbor RT a vliv nastavení na výkon | Kapitola 3
Seznam kapitol
Prozkoumání postapokalyptického světa pohledem grafického puristy. Raytracing hýbe nyní polygonovým světem, tudíž si ho proklepeme. Dá se vůbec použít na generaci staré grafice řady 20xx?
V této scéně je další srovnání upscalingu, tentokrát se zapnutým RT, rozlišení 2560 × 1440. Jako první je pro srovnání nativní obraz s maximálními detaily a zapnutým RT. 30 fps není mnoho.
DLSS v režimu kvality vypotilo celých 49 snímků.
Vyvážené popolezlo na 55. Ještě kousek.
Hurá, přes 60 fps. Na vegetaci je trochu vidět rozmazání, ale nic hrozného.
A teď jak si povede FSR. Nic moc, v režimu kvality je mázlejší než DLSS nastavené na výkon. A bude to horší.
Listí a tráva už je hodně rozplizlá, detaily na věží vzadu se ztrácejí. Snímky jsou na 58.
A tady už je z obrazu vyložená mazanice, ale aspoň se to docela hýbe.
Kdy už jsme v tom, tak i ten lineární upscaling zařadíme.
Vyvážený lineár je co do rozplizlosti asi jako FSR na výkon.
A největší mazanice na konec, z listí je jen flák zelené, veškeré detaily zmizely a věž v pozadí je šmouha. Fps sice vylezly na 70, ale na tohle se opravdu nedá dívat.
DLSS z těchto srovnání vychází jednoduše nejlépe, co se poměru kvality obrazu a výkonu týče.
Ještě malé srovnání závislosti fps a rozlišení s vypnutým upscalingem v té samé scéně. Ve Full HD se to jakž takž dá hrát.
Při rozlišení 2560 × 1440 se propadneme na úroveň konzolistů. I když ti už dnes taky mají ve hrách volbu, zda chtějí maximální kvalitu a mizerné snímky, nebo naopak.
A konečně 3840 × 2160, tady už RTX 2080 padla na hubu totálně, 9 snímků za sekundu je jaksi nehratelné.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
