#HCPP18: Co to je kryptoanarchie a jaká je její etika?
i Zdroj: PCTuning.cz
Hry Článek #HCPP18: Co to je kryptoanarchie a jaká je její etika?

#HCPP18: Co to je kryptoanarchie a jaká je její etika? | Kapitola 7

Michal Rybka

Michal Rybka

13. 10. 2018 03:00 28

Seznam kapitol

1. Jiný anarchismus 2. Z cizího se dobře utrácí 3. Příjemci renty 4. Být i užitečný
5. Sluhou státu 6. Nové nevolnictví 7. Chraňte velké! 8. Stát není dokonalý

Řada lidí si libertariánství a kryptoanarchii představuje jako vizi z filmu The Purge anebo, jak popsal můj známý, jako „tlupu sobců, z nichž každý sedí se svým kvérem na vlastním sudu benzinu“. Hacker Congress Paralelní Polis 2018 Prague ovšem jasně ukázal, jak jsou tyto názory mimo – je to něco jiného, něco hodně jiného.

Reklama

A samozřejmě, je tu problém s disproporcí moci. Velmi zajímavá přednáška Michaela Laufera se týkala toho, jak dostat léky k těm, kteří si je nemohou dovolit prostě proto, že na ně drží monopol velké společnosti. Příkladem je společnost Mylan, která zvýšila cenu jednorázového epinefrinového injektoru Epipen z 50 dolarů na 600 dolarů za dvoubalení. Laufer navrhl opakovaně použitelný injektor, jehož výroba přijde na 30 dolarů a znovunaplnění na 3 dolarů – plus je ho možné testovat, takže nehrozí opakované selhání jednorázových injektorů, což už se v minulosti stalo.

Laufer obchází řadu zákonů a regulací, včetně patentů. Nutno ale podotknout, že spousta lidí už neví, proč tato část práva původně vznikla: Měla chránit vynálezce před velkými společnostmi, které jim nápady bezostyšně kradly. Kdysi dávno bylo běžné, že pokud jste někde našli rukopis, který se vám líbil – a shodou okolností jste měli přístup k tiskárně, tak jste to prostě vydali – proto je v autorském zákoně právo, že se autor může rozhodnout své dílo vydat anebo nevydat. První Beckfordův Vathek pravděpodobně vyšel bez jeho souhlasu, což bylo paradoxně dobře, protože možná bez toho bychom se o tomto díle nikdy nedozvěděli. Ale tehdy se to dělalo masově.

Původně mělo právo chránit ty malé proti velkým, dnes se ho naopak zmocňují ti velcí a používají ho všemi možnými způsoby – k blokaci, k navýšení cen a podobně. Velké společnosti nejsou králíčkové a udělají vše, aby vydělaly. Edison ukradl Meliésovu Cestu na Měsíc – a nikdy mu nezaplatil. Hollywood vznikl tak, že se filmaři chtěli vyhnout daním. Dnes pláčou, že jim filmy torrentují jiní – a roky trvalo, než vůbec přistoupili na koncepty plošné platby za obsah, se kterou přišel Netflix. Když jim právo dá prostředek získat monopol a zneužít ho, tak proč ne? Po zdražení Epipenu Mylan vydělal miliardu USD – mohl.

Jiný naprosto šílený příklad je Martin Skhreli z Turing Pharmaceuticals, který získal kontrolu nad lékem Dataprim, který se používá při léčbě AIDS a jen tak zvýšil jeho cenu ze 13,50 USD na 750 USD za pilulku. Proč ne? Zákon to dovoloval a Skhreli si dělal ze svých kritiků i ve videu prču. Tím nakonec naštval tolik lidí, včetně politiků, že po něm začali jít a nakonec skončil v base za podvody s cennými papíry.

To přináší zajímavé etické otázky: Je v pořádku torrentovat návody na výrobu léků, pokud jejich oficiální výrobce uměle šponuje cenu a dojí tím nejen nemocné, ale i zdravotní pojištění? Je v pořádku dovolit lidem, kteří už umírají, aby na sobě zkoušeli experimentální léčiva? Oficiální odpověď je samozřejmě ne – lékaři jsou za pacienty zodpovědní a farmaceutické společnosti vynakládají velké peníze na výzkum a vývoj. Co když je ale obejdeme a necháme zodpovědnost na lidech samotných?

Řada idejí je problematická. Tak například v Číně můžete volně koupit i antibiotika, jenomže jejich nesprávné používání podporuje vznik antibiotické rezistence, která ohrožuje všechny. Ale antibiotika se cpou i do zvířat ve velkochovech, což je stejně špatné, ale často legální.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama