Hele, člověče, dáme pokec! | Kapitola 3
Seznam kapitol
Osmého června oznámila University of Reading, že se programu Eugene Goostman podařilo projít Turingovým testem. O co jde a proč se to tolik přepírá? Pro jedny je to přelomový krok, pro jiné celkem bezvýznamný detail. Ostatně – co na tom, že se počítač naučil tlachat na chatu? Od umělé inteligence si sibujeme přece jen něco jiného. Ale jak moc chceme, aby byly počítače inteligentní?
V roce 1950 přišel Turing s velmi podobným filozofickým konceptem: Inteligenci poznáme podle inteligentního chování. Jak? Na samotnou definici inteligence jsou různé názory, nicméně všichni intuitivně víme, jak inteligentní chování vypadá. Turing proto přišel s jednoduchým testem: Operátor sedí u konzole a komunikuje pomocí textu buď s jiným člověkem a nebo s počítačem, přičemž má za úkol určit, zda se baví se člověkem, anebo se strojem. Turing navrhl, že stroj projde testem v případě, že operátor bude mít pouze 70% šanci poznat, že jde o stroj.
A přesně tohle se podařilo systému Eugene Goostman. Tenhle program simuloval chování třináctiletého teenagera z Oděsy, poněkud ukecaného a chrlícího perly, čímž se mu podařilo zabodovat.
Mimo klasické přejímače tiskovek, kteří publikovali historku tak, jak ji slyšeli, se ale objevili i popírači, kteří to jako úspěch umělé inteligence odmítli. To víte, to se to fixluje Turingův test, když si hrajete na teenagera, který neumí pořádně jazyk! Navíc pětiminutový limit konverzace je příliš krátký. A také ta hranice 30% pomýlených operátorů je zcela náhodná. Navíc už v roce 1972 se podařilo programu PARRY přesvědčit zhruba polovinu ze 33 psychiatrů, že je pacient trpící schizofrenií. Žádný úspěch v oblasti umělé inteligence to není, takhle umělá inteligence nevypadá.
Třicet procent úspěšnosti si Turing patrně vybral náhodně a komunikační čas je krátký, nicméně formálně byla podmínka splněna. Behaviorismus nečiní závěry podle toho, co „je fér", ale postupuje v duchu teze „vypadá to jako kachna, kváká to jako kachna, chodí to jako kachna – takže to je kachna".
Operátoři s chatbotem debatovali, seznali, že se to chová jako člověk, ergo je to člověk. Problém je v tom, že „věrohodné chování“ a „inteligence“ jsou dvě různé věci. Kdybyste operátorům podsouvali třeskutě inteligentní teze z teorie plazmatu anebo vyšší německou filozofii, patrně byste byli prohlášeni za robota. Každý, kdo kdy navštívil internetové diskuse, bude patrně souhlasit s tím, že schopnost vést konverzaci a obecná inteligence jsou věru odlišné věci. Turing na chat nechodil, představoval si debatu s lidmi patrně jako Sheldon a to ho mohlo vést právě k této konstrukci testu.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
