Historie Amigy: Hlavně neztratit stopu! | Kapitola 5

Dalším problémem bylo, že v mezičase se výroba A500+ rozeběhla a typ se docela slušně prodával. Sydnes proto udělal neuvěřitelné rozhodnutí. Aby se A600 prodávala, přesvědčil management, aby výroba solidní A500+ skončila. Výsledkem bylo, že v druhé polovině 1992 Commodore doslova vnucoval svým pobočkám A600 místo A500+, pouze Němci se dokázali ubránit a dále prodávat A500+. Argument německé pobočky byl založen na faktu, že se A500+ vyráběla v jejich továrně, takže prý dávalo smysl v prodeji pokračovat, když ji zákazníci tolik chtějí. Následky si každý umí představit. Všude byl prodej nejlevnějších Amig velmi tragický, tedy kromě toho Německa.  

Sydnes sice prosadil svou A600, nicméně rozhodl se změnit i další vyvíjené stroje. Především zrušil vývoj A3000+, jelikož A3000 se špatně prodávala a AGA čipset stále nebyl hotový. Prodeje A3000 byly opravdu tristní – pro představu, zatímco v Německu se za celou dobu existence Amigy podařilo prodat cca 125 000 kusů Amigy 2000, A3000 se udalo jen 6000 kusů (z toho bylo 6000 profesionálnější varianty A3000T). Nelze se divit, že s tímto rozhodnutím velký šéf Mehdi Ali rád souhlasil. Problém ovšem byl – co dál? Jakkoliv měl AGA čipset zpoždění, tak Commodore počátkem roku 1992 vlastně neměl plně profesionální stroj, který by jej měl využívat. Naproti tomu tu přeci jen byla plánovaná A1000+, jejíž vývoj byl celkem daleko a jediné, co stále chybělo, byl ten prokletý AGA čipset. Byl to stroj velmi očekávaný především v Evropě jako skvělý nástupce zde velmi úspěšné Amigy 2000. Byl připraven pro montáž do nízkého pizza boxu a základní deska byla dokončena a otestována pomocí simulátoru zákaznických obvodů. Do jejich patic však jaksi nebylo co zastrčit.

Amiga 3000 je sice dnes považována za skvělou, ale moc úspěchů neměla

V této situaci navrhl Eggebrecht na první pohled spásné řešení. Nemáme AGA, no tak použijeme starší ECS čipset. Toho se chytl Jeff Frank řka, že když už se bude deska stejně přepracovávat, tak v rámci zlepšení by se mohl použít místo pizza boxu nějaký case standardní velikosti.  Kromě toho rozhodl použít jen dvojvrstvou základní desku, čímž se mohlo dosáhnout dalších finančních úspor. To ale znamenalo, že místo rychlého slotu Zorro III mohl slot podporovat pouze rychlost Zorro II. No a Sydnes v rámci přejmenovávání, které si už vyzkoušel na své A600, přečísloval chystanou Amigu na A2200. Toto nakonec znamenalo, že místo hotového stroje, který každý chtěl, tu najednou bylo něco nehotového, o co nikdo nestál. Když byla nová koncepce představena manažerům evropských poboček, tak jej odmítli. No a co se dělá s odmítnutým projektem, který už už byl vlastně hotový, ale najednou jej po změnách nikdo nechce? No přece se zruší, že. Šlo o další z mnoha tragických přešlapů, na které byl v této době Commodore opravdu bohatý.

Příště si povíme o posledních létech firmy Commodore, o posledních pokusech ji zachránit, což se nakonec nepodařilo