Jak politici myslí na děti a obětují kvůli nim i naši svobodu
i Zdroj: PCTuning s pomocí DALL-E
Internet Článek Jak politici myslí na děti a obětují kvůli nim i naši svobodu

Jak politici myslí na děti a obětují kvůli nim i naši svobodu | Kapitola 5

Michal Rybka

Michal Rybka

46

Seznam kapitol

1. Ochrana dětí 2. Reálné problémy 3. Učení nápodobou 4. Restrikce a rebelie 5. Aby se zlí báli

Na obzoru je snaha o prolomení všech důvěrných digitálních komunikací v Evropě. Samozřejmě jenom pro moudré a spolehlivé pány z vrchnosti, a to v zájmu bezpečností dětí, jak jinak.

Reklama

Snaha politiků „ochránit děti“ před sexem je směšná, protože ony ho prostě začnou zkoumat samy. Problém je v tom, že často tráví čas na platformách, kde se shlukují predátoři, kteří to s nimi nemyslí dobře – a platformy, protože by jim přísnější kontrola ničila business, tento problém ignorují až do doby, než z politiků vypadne nějaká perla typu, že zakážou sociální sítě a online hry do určitého věku. No tak jistě, tohle fungovat nebude, to je jisté. Ale oni to neví, protože to jsou politici, a úkolem politika přece není dělat něco, co funguje, ale hledět na vzdálený horizont plný nádherných idejí, kterých prostě dosáhnout nelze. Jsou to idealisté, ti nejnebezpečnější z lidí.

Komerční platformy problémy ignorují a rýžují, co jde, dokud to jde. To je například kauza kolem Robloxu, který na své platformě léta toleroval nejenom predátory, ale také spoustu obsahu dost divného charakteru. Mohli by zavést přísnější kontroly a nějak striktněji rozdělit obsah pro děti od obsahu pro dospívající a pro dospělé (už tohle míchání obsahu pro všechny na jedné platformě mi přijde kapku podezřelé, ale budiž). Místo toho zablokovali mladého uživatele s nicknamem Schlep, který predátory sám identifikoval a nahlašoval je policii.

Osobně si myslím, že tohle je problém, který by platformy měly řešit a měly by si víc vážit spolupráce s lidmi, kteří tvoří platformu bezpečnější. Ne, všechny zlé lidi to nezažene – ale ti zlí se budou víc bát a udělá to platformu bezpečnější. Není to věc, kterou lze plošně vyřešit zákonem, ale je to něco, o co by se platformy měly starat samy a vyvinout „co možná nejlepší úsilí“ (best effort).

Co na děti (ne)platí

Plošné zákazy nedokážou nic – jenom, jak upozornil Altair, dají nástroje „těm druhým“, až se otočí volby. Dětem nepomůžou v ničem. To, co pomůže, je tlak na platformy a pokuty, pokud se zjistí, že ignorují otázky bezpečnosti a dovolují volné působení extrémistů a predátorů – adresně, případ od případu. 

Pokud jde o děti, myslím si, že je možná přece jenom na čase přestat s báchorkami o sluníčkovém světě – a že jim je třeba říct, že v něm stále jsou temné lesy a v nich že jsou zlí vlci. Nejsou to ty samé lesy jako v minulosti, jsou to digitální lesy. A že ti vlci v nich, to nejsou skuteční vlci, ale zlí lidé. Ostatně přesně tohle měl na mysli Charles Perrault, když svou pohádku o Červené Karkulce zakončil v Pohádkách Matky husy (1697) následujícím poučením:

Dětičky, zvláště ty krásné, mladé slečny rostlé do krásy, by se neměly nechat svést cizinci, i kdyby měli jazyky medové, kterým nikdo nevěří. Pokud tak učiní, mohlo by se jim snadno stát, že se samy stanou vlčí večeří. 


Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama