Jak se sžít s nastupující AI – a nezbláznit se z Copilota? | Kapitola 3
Seznam kapitol
S nástupem AI PC přichází umělá inteligence mezi lidové vrstvy – a popravdě řečeno neočekávám nic jiného než kvalitní průšvih. Výrobci, a zvláště Microsoft, vytvořili kolem AI zběsilý hype, drtivá většina civilistů neví, o čem je řeč – a jenom lidé, kteří si s AI hrají, vědí, že přes okamžiky naprosté briliance je řada jejích výstupů naprosto mimo. Copilot veřejně a doširoka otevře brány produktu, který zoufale potřebuje dozrát.
Dobře, budu předpokládat, že Microsoft se chová racionálně a jako nové Windows on ARM a Copilot jsou betatest na širší veřejnosti, protože předchozí Windows RT a Windows on ARM patří do kategorie „tiché fiasko“, tedy malér, o kterém širší veřejnost vůbec neví. Takových malérů měl Microsoft hodně – a ono to svým způsobem není divné, protože prostě experimentujete, zkoušíte, děláte chyby, někdy zkusíte informační službu SPOT (Smart Personal Objects Technology) a jindy vyvaříte miliardu na „sociálních telefonech“ Kin.
Teď to Microsoft myslí vážně, proto o tom mluví, ale reálně počítá s tím, že během dalšího půlroku neudělá s ničím větší díru do světa, jenom začne šířit povědomí, aby si připravil půdu pro širší marketingovou kampaň později. Mezitím mu technicky nadanější early adopteři za svoje vlastní peníze provedou betatest – a na jeho základě se uvidí, jak to tedy nakonec vlastně bude. Microsoft to ale bere opravdu velmi vážně, proto se dělají změny, které jsou opravdu velmi viditelné a ze kterých by se nedalo tiše vycouvat, jako je klávesa Copilot.
Další půlrok by měl stačit na to, aby stroje se Snapdragonem X naplnily svoje deklarované sliby a aby Copilot začal být opravdu užitečný a, no, méně nebezpečný. Reálně se to rozjede až v další generaci, ale to už budou problémy vychytané a celé by to mělo víceméně bezpečně fungovat. Tohle by podle mě mohl být jejich reálný plán.
Jinak si dokážu jenom těžko vysvětlit, proč s umělou inteligencí začínají zrovna u Copilota a ne u něčeho bezpečnějšího, jako jsou aplikace AI při práci s kamerou, s videem, se zlepšováním rozeznávání hlasových příkazů a překladu a obecně u věcí, které fungují docela dobře. Každé odvětví AI má svoje vlastní problémy, například generativní AI má stále docela zásadní problémy s chápáním vztahů, což dokazují nejenom spatlaná letadla, u kterých AI zjevně nechápe strukturální vztahy, ale například i scény, jako povedená scéna „kempování v přírodě“, kde paní udělala svému ohništi jeho vlastní pohodlný stan. Jako – ano, je to legrace, dokud to neprobublá někam, kde to někdo nepochopí jako legraci a zkusí to zreplikovat. A my víme, že se najde někdo, kdo to zkusí zreplikovat!
Jsme na začátku AI revoluce, o čemž svědčí nejenom narůstající prodeje akcelerátorů pro učení velkých modelů, ale také to, že se objevují nové a další architektury pro AI učení a spouštění modelů. AI není velká věc teď, bude tak za čtyři generace, protože už dnes se učí lepší modely, než jsou ty nasazené, staví se nová datacentra pro ještě lepší učení, najíždí se s výrobou pro čipy, které ještě není možné nikam fyzicky nasadit, a přitom se navrhuje další generace čipů, které jsou zatím jenom na papíře.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
