Kapesní dějiny výpočetní techniky - Počítače nejsou jenom o procesorech nebo grafikách! | Kapitola 4
Seznam kapitol
Když se řeší dějiny IT, obvykle se myslí domácí IT – osmibity, šestnáctibity a podobně. Mimo ně ale existují paralelní směry IT, které se vyvíjely nezávisle: Servery, wearables, kapesní počítače a tak dále. Jsou důležité, ale většinou se na ně zapomíná.
Japonci poměrně rychle pochopili, že patrně nebudou udávat trendy ve velkém computingu a v operačních systémech, ostatně i u osmibitů používali MSX od Microsoftu, ale pokud jde o kapesní počítače, tam se opravdu vyřádili. Výsledkem je řada komplikovaných systémů, které mají různé logiky ovládání a u kterých bez manuálů prostě bádáte.
První kapesní počítače Sharp byly navržené poměrně čistě – jako například Sharp PC-1450 (1985). Má tři funkční režimy: Kalkulačka, Editor Basic a prostředí pro spuštění programu v Basicu (ano, taky mě to mate). Počítač dovoluje výměnu či rozšíření hlavní paměti ze 4 KB na 16 KB, ale také zapojení doku přes sériový port. Porty má počítač dva, hlavní (levý) podporuje tiskárnu a rozhraní pro připojení magnetofonu anebo floppy mechaniku, která by měla být standardu 2,5“. To se mi podařilo objevit na YouTube v poměrně podivné podobě – natočené na výšku a položené „nabok“, ale jak floppy, tak i mechanika představuje velkou raritu.
Pak tu máme druhý sériový port, který jsem tedy neviděl zapojený nikdy, má ale o čtyři piny více a slouží podle všeho pro čtyřbarevný plotter. Celé to zařízení jede na dvě knoflíkové baterie a má životnost stovky hodin provozu, což je docela fenomenální výsledek. Přiznávám, že jsem po podobném počítači vždy toužil, na těchto japonských mašinách z 80. let je něco hodinářsky precizního.
Když se tak bavíme o hodinařině, nádherné je sbírání japonských digitálek 70. a 80. let, hlavně těch multifunkčních, které v sobě integrují kalkulačku, diář anebo dokonce celý počítač. Hodinkový počítač Seiko Data-2000 (1983) je prostě a jednoduše crazy, je to neuvěřitelný koncept, kde k hodinkám dostanete bezdrátový dok s klávesnicí, která slouží pro vkládání dat. Zadokujete hodinky, vložíte si data, pak si můžete na hodinkách prohlížet údaje i na cestách – celé 2 kilobyty! Jasné?
Tyhle mašinky jsou úžasné, i když jsou zároveň taky docela složité. Manuál ke kapesnímu počítači Sharp PC-E500 (1989) má skoro 400 stran, které popisují jak Basic, tak i systém knihoven, protože počítač je vybaven katalogem vědeckotechnických programů a rovnic – a opravdu už není přehledný. Jen málo firem zvládlo zorganizovat opravdu složité katalogy funkcí tak, abyste je zvládli bez manuálu. Hewlett Packard to u svých vědeckých kalkulaček rozhodně nezvládl, tam jste dostali dva velké manuály a jeden zkrácený – a Japonci na tom byli podobně.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
