Kapesní dějiny výpočetní techniky - Počítače nejsou jenom o procesorech nebo grafikách! | Kapitola 2
Seznam kapitol
Když se řeší dějiny IT, obvykle se myslí domácí IT – osmibity, šestnáctibity a podobně. Mimo ně ale existují paralelní směry IT, které se vyvíjely nezávisle: Servery, wearables, kapesní počítače a tak dále. Jsou důležité, ale většinou se na ně zapomíná.
Skutečný vzestup digitálek přišel až s technologií LCD, která dovolovala výdrž rok i více. Displeje LCD byly extrémně populární, jsou charakteristické pro mobilní produkty pozdních 70. a 80. let, ale také mají svoje chyby. Za prvé nejsou podsvícené, což znamenalo, že pokud jste chtěli zjistit čas v noci, museli jste použít dodatečné nasvícení displeje – a protože LCD polarizují světlo, býval občas problém přečíst je i ve dne.
Výhody ale jasně dominovaly nad nevýhodami, takže se „digitálky“ od Seika a Casia staly ikonickými hodinkami své doby – a Casio je prodává dodnes!
Zásadním krokem, který dovolil příchod kapesních a bateriových zařízení, byla hlavně technologie CMOS. CMOS (Complementary Metal–Oxide Semiconductor) byla vyvinuta ve Fairchild Semiconductor v roce 1963. Obvody založené na této technologii konzumují významnější množství energie pouze při změně stavu, což znamená, za prvé, nižší provozní teploty a hlavně, za druhé, velmi nízký odběr v neaktivitě. To dovolilo díky stacionárním pamětem RAM stavět zařízení s extrémně malými odběry a hlavně se standby, kdy stroj držel stále svůj stav, případně měl velmi nízkou aktivitu na pozadí.
A to znamenalo několik věcí: I velké počítače, které se zapojují do sítě, najednou získaly možnost udržet si hodiny reálného času (RTC, Real Time Clock) a konfiguraci BIOSu, aniž by ji musely testovat znova a znova a aniž byste museli opakovaně zadávat čas. Ano, původní IBM Model 5150, 5155 a 5160 neměly baterii a hodiny reálného času, takže pokud jste nechtěli znova vkládat po startu datum a čas, potřebovali jste 1) ISA kartu či hebl, který seděl mezi ISA slotem a ISA zařízením, 2) hebl, který seděl mezi socketem pro ROM a ROM, 3) hebl, který seděl mezi socketem pro CPU a CPU anebo 4) hebl, který seděl mezi floppy řadičem a floppy. Good times!
Podstatně zajímavější ale bylo to, že komponenty CMOS dovolily vytvořit skutečně nízkonapěťové počítače. První přenosná PC byla v podstatě „stolní PC s monitorem CRT sbalená na cesty“, jako je například Compaq Portable 1 (1983). Se třinácti kilogramy hmotnosti to bylo něco, co se dalo naložit do auta a odvézt, takže spíše spadal do kategorie „luggable“ než „portable“.