Celá éra těchto kapesních zázraků skončila v dobách, kdy se konečně prosadily datové mobilní přenosy a ukázalo se, že je jednodušší zašít funkce kapesních počítačů do mobilů, než se je pokoušet nějak sbratřit. A tak dnes máme Android a iOS, což jsou docela složité systémy – a jejich údržba ukazuje, že i giganti, jako je Google a Apple, mají problémy udržovat vše bezproblémové a funkční – a to udržují vlastně samostatné OS.

 Ten chaos... ten zábavný, ale nekonečně problémový chaos kapesních počítačů z 80. let si dnes už nikdo nedovede představit. A dnes je naprosto mimo diskusi, že by někdo vydal software s kritickou chybou, na kterou by se úplně vykvákl, což bylo tehdy zcela běžné. Tak kupříkladu bateriové PC Bicom mělo mimo MS DOSu vlastní režim databanky, který jel i bez harddisku, ale byl naprogramovaný tak blbě, že po vložení desítek dat došlo k nějaké poruše databáze a všechno se sešrotovalo, takže ten režim byl zcela nepoužitelný – a nikdy to nikdo neopravil. Dnes alespoň přijde update, velký a tlustý update, na který sice všichni nadáváme, ale je to lepší než nic. 

Ty doby byly krásné, ale svým způsobem i strašné. Jejich konec nás připravil o spoustu hezkých mašinek, ale taky nám ušetřil mnohé noční můry, protože – a to musím uznat, kapesní počítače minulosti byly zábavné a ohromující, krásné a geekovské, ale jen někdy praktické. Jenom někdy.