MSI GeForce GTX 980 Gaming a Asus GTX 980 STRIX v testu | Kapitola 16
Seznam kapitol
Nereferenční GTX 980 se už objevují v obchodech. Připravili jsme pro vás test dvou parádních kousků s vylepšenými chladiči. Od MSI je to GTX 980 Gaming s novým chladičem Twin Frozr V a jednou specialitou – individuálně řízenými ventilátory. A proti němu jsme postavili nadupanou GTX 980 ze série Strix od Asusu.
Protože monitoring funguje jen na prvním ventilátoru (který je navíc tišší), a protože je individuální regulace ventilátorů věco poměrně nová, abych jejich chování osvětlil líp, dal jsem dohromady pár kamer a aplikací a vše naskládal na jednu full HD obrazovku a chování karty jsem nahrál.
Abych měřil za stejných podmínek jako běžně, dovnitř skříně jsem dal laserový otáčkoměr, LED svítící na ventilátory a kameru a skříň jsem zavřel. Teplotu VRM jsem měřil pomocí snímače z monitorovacího panelu – červeno-bílý drátek, co vede ke kartě, byl zasunutý do úzké mezírky mezi cívky a pasivní chladič MOSFETů. Teplota je tedy o něco nižší (zhruba o 10 °C), než měří čidlo na kartě přímo u kaskády (ale data z něj se minimálně zatím nikde nezobrazují, slouží jen pro regulaci větráku).
Celé video z monitorování vypadá možná na pohled chaoticky, ale je to prostinké.
Úplně nalevo jsou téměř v reálném čase přes androidí Afterburner APP zobrazená data z MSI Afterburner, Ten spolu s Afterburner serverem běží na testovací sestavě, klient je spuštěný na monitorovacím PC (pod Android x86 ve virtuálním PC). Na tomto okně je zajímavý především údaj o otáčkách předního ventilátoru.
Druhé okno uprostřed je tatáž aplikace spuštěná podruhé, jenom přepnutá do rozhraní pro přetaktování. Úplně vpravo je pod sebou trojice displejů – první je wattmetr zobrazující aktuální spotřebu celé sestavy, druhý je displej už zmiňovaného otáčkoměru a pod ním je dvojice teplot z čelního monitorovacího panelu – nahoře je teplota okolního vzduchu nasávaného do skříně a pod ním je teplota ze zmiňovaného snímače zastrčeného k VRM (připomínám, že naměřená hodnota je o něco nižší, než má přímo napájecí kaskáda)
Pod tím vším je ještě dvojice dalších kamer – kamera dole uprostřed snímá obrazovku, kamera vpravo samotnou kartu.
Regulace může fungovat buď automaticky, nebo můžete nastavit vlastní otáčky jednotlivých ventilátorů pomocí dodávané aplikace. Pokud budou nastavené otáčky nižší, než by bylo k uchlazení karty záhodno, a jedna z teplot (GPU nebo VRM) dosáhne nastavených hodnot, regulace přepne oba ventilátory na automatiku.
Jak se to chová v praxi, je zaznamenané na následujícím videu. V něm jsem nejprve oba veniltátory nastavil na necelých 900 ot./min a následně jsem spustil zátěž v Crysis.
Karta si nastavené otáčky držela dost dlouho až do okamžiku, kdy teplota VRM dosáhla „kritické“ hodnoty a v čase 7:00 přebrala řízení automatika. Otáčky u VRM vystřelily na 2000, následovalo poměrně rychlé ochlazení VRM a následný pokles otáček na snesitelnou úroveň (ale i po ochlazení už regulace zústala v automatickém režimu a na původních 880 ot./min se nevrátila.)
V čase 10:25 jsem Crysis ukončil, regulace dochladila GPU i VRM a oba ventilátory vypnula (ten nad GPU o poznání dříve) a v čase 12:40 se zastavuje i on.
Otáčky ventilátorů v číslech
Grafy otáček ventilátorů vypadají možná divně, ale to je dáno tím, že u R9 290/290X snad od ovladačů Catalyst verze 14.1 a novějších nefungoval ve stávajících diagnostických programech a dokonce ani v Catalyst Control Center monitoring otáček, u těchto Radeonů jsem tedy uvedl alespoň výkon ventilátoru v procentech.
Nula u některých karet už není chybou – ventilátory prostě neběží, dokud GPU nedosáhne kritických teplot –asi 60 °C u MSI či 65 °C u Asusu.
Při intenzivní zátěži patří otáčky ventilátorů z porovnávaných karet k těm nejnižším. U GTX 980 Gaming patří uvedená hodnota ventilátoru nad napájecí kaskádou, ventilátor nad GPU běžel asi o 200 ot./min pomaleji.
Při běžné herní zátěži simulované benchmarkem AvP je chlazení o poznání tišší.