Návody: Vyždímejte ze svého procesoru maximální výkon | Kapitola 3
Seznam kapitol
Rádi byste svůj procesor popohnali o pár MHz směrem vzhůru, ale zatím nevíte jak? Přetaktování drtivé většiny procesorů je dnes poměrně snadné a jejích výkon lze zvýšit řádově o desítky procent. Přinášíme vám proto návod, ve kterém se zaměříme zejména na praktické zkoušení: názorně jsme přetaktovali celkem osm procesorů!
Úspěšně přetaktovat procesor nelze bez toho, aniž byste tušili, jaké vás čekají nástrahy uvnitř BIOSua jaké položky musíte nastavovat. Každá základní deska pracuje na své referenční frekvenci, která je v řádu několika set MHz. U starších procesorů Intel Core 2 Duo a Quad (patice LGA775) se tato frekvence jmenovala FSB a byla v závislosti na konkrétním procesoru 266 nebo 333 MHz (někdy se také uvádí čtyřnásobek těchto hodnot, protože šlo o Quad Data Rate sběrnici).
Také u procesorů AMD se mluví o FSB a tato frekvence je u všech procesorů počínaje érou Athlonu 64 rovných 200 MHz. Trochu jiná je ale situace u procesorů Nehalem/Westmere a nejnovějších Sandy Bridge. Zde se ona referenční frekvence jmenuje BCLK a její hodnota je 133 MHz u procesorů Nehalem / Westmere a 100 MHz u čipů Sandy Bridge.
Z této referenční hodnoty je pomocí tzv. násobiče vypočítána výsledná frekvence procesoru. Například procesor Intel Core i7 Extreme 980X má základní frekvenci BCLK 133 MHz, jeho násobič je 25× a výsledná frekvence je tedy 3,33 GHz (133,3 × 25 = 3333). Podobně například AMD Phenom II X4 945 má základní FSB 200 MHz, násobič je 15× a jeho maximální takt jsou rovné 3 GHz.
Core i7 980X je přetaktovaný jak zvýšením násobiče (z 25 na 36×), tak i BCLK (z 133 na 181 MHz)
Pokud chceme procesor přetaktovat, je zřejmé, že máme dvě cesty: zvýšit onu referenční frekvenci desky anebo násobič. Zvýšení násobiče je podstatně jednodušší, není to ale možné vždy. Dříve to šlo jen u nejdražších procesorů za desítky tisíc korun, dnes to AMD umožňuje u všech čipů s označením Black Edition. V poslední době se k tomuto trendu přidal také Intel a otevřený násobič už není výsadou jen modelů Extreme, ale také všech procesorů s označením K.
Platí nicméně pravidlo, že za otevřené procesory se připlácí a většina uživatelů tak má doma čipy uzamčené. Ty lze taktovat jen zvýšením oné referenční frekvence, kdy je třeba podstatně více opatrnosti. Od této referenční frekvence jsou totiž odvozeny i další frekvence na desce. Dnes už je naštěstí dávno pryč doba, kdy jste byli nuceni taktovat třeba i PCI sloty, s referenční frekvencí však stále pochopitelně souvisí třeba frekvence operačních pamětí, a každé její zvýšení tak logicky znamená i jejich přetaktování. Téměř všechny desky však už dnes mají možnost měnit děličky a ukazují aktuální takt pamětí, takže i toto se podstatně zjednodušilo. Nicméně je třeba na to pamatovat a kromě pamětí představuje zvyšování FSB / BCLK vyšší zátěž i pro čipovou sadu desky, takže je třeba zvyšovat i tato napětí.
Snad jediné, co se neustále zesložiťuje, je nastavování napětí. Dávno pryč jsou doby, kdy jste v BIOSu nastavovali napětí procesoru, napětí pamětí, severního (případně i jižního) můstku a to bylo všechno. Dnes mají základní desky velké množství položek s nejrůznějšími napětími a třeba u procesoru už nenastavujete jen napětí jádra, ale také PLL napětí a podobně.
Při taktování se zaměřte zejména na napětí procesoru. Referenční hodnoty vašeho procesoru snadno zjistíte z internetu (případně vám je často poradí i deska) a zvyšujete jej až podle potřeby. Totéž platí pro frekvenci severního můstku, kterou ale budete muset většinou zvýšit jen nepatrně. Co se týče pamětí, těm nastavte rovnou časování a napětí dle výrobce (u DDR3 modulů většinou 1,65 V) a pomocí děličky je držte okolo jejich referenční hodnoty. Zbylá napětí jako je jižní můstek, rozdílná napětí paměťových kanálů a podobně, pak můžete s klidem nechat nastavená na Auto.
Ještě než začnete taktovat, rozhodně doporučuji vypnout všechny dodatečné technologie procesoru, které v praxi nepotřebujete. U procesorů Intel jsou to jednak úsporné technologie jako je SpeedStep u Intelu a Cool and Quiet u AMD (měnící se napětí a násobiče po přetaktování často zlobí, a spíše se tak smiřte s vyšší spotřebou svého PC v klidu) a dále dodatečné technologie jako je Virtualizace, C1E a podobně.
S tím souvisí také deaktivace všech zařízení, která na desce nepoužíváte, jako jsou druhá síťová karta, FireWire, sériový port, IDE rozhraní a podobně. Samozřejmě to není podmínkou, ale osobně to spíše doporučuji.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
