Neoretro hardware a Théseův paradox: Opravovat, nebo nechat umřít? | Kapitola 2
Seznam kapitol
Někdy narazím na neuvěřitelné věci – jako když si například týpek postaví vlastní retro řadič, aby fungovala jeho retro mechanika. Zároveň to ale pro sběratelství přináší řadu závažných otázek. Jak se chovat k historickému hardwaru?
Většinu světa staré železo nezajímá, ten míří stále jen vpřed. Generace za generací míříme k lepším a lepším technologiím a podle toho vypadá i dostupnost náhradních dílů. Jakmile se technologie ocitne dostatečně pod současným horizontem, už prostě nenabízí identické náhradní díly, musíte sáhnout po alternativách. Ty mohou být funkčně i lepší než originály, protože řada levných výrobců, jako například Commodore a Sinclair, byli legendární používáním částečně nefunkčních dílů anebo komponent na hraně specifikací.
K tomu přichází možnost nahradit původní komponenty vylepšenými alternativami, například novou ROM, procesorem s možností vyššího kmitočtu či náhrady integrovaného obvodu jeho emulovaným analogem, který umí nejen původní systém, ale i nějaké pokročilejší módy. Ve finále pak po repasu můžete dostat systém, který je lepší a spolehlivější než ten původní.
A s tím, pochopitelně, přichází otázka: Jak moc můžete změnit původní systém tak, aby ten nový bylo možné považovat ještě za retrosystém a ne za něco nového? Existují extrémní přestavby, kdy se například z původního IBM Model 5150 nechala pouze skříň a skončilo v ní moderní Pentium. To určitě není historický systém, to je spíš něco jako retromodovaný nový systém. Historická hodnota IBM Model 5150 byla zničena, zůstává tu s námi něco jako umělecký počin kolem nového systému.
Kolik toho vlastně můžeme vyhodit ze starého systému, abychom měli pořád legacy systém? Kompletní vystřevení to jistě nebude. Dobře, takže zachováme, co já vím, třeba základní desku, procesor a klíčové řadiče. Co výměna pamětí? To by asi šlo, že?
Ty můžeme vyjmout a nahradit, není to destruktivní změna. Co recapping? Kondenzátory se už musí vyletovat a nahradit novými, to je nereverzibilní změna, nebo alespoň je to změna, kde určitě zasahujeme do původní podoby systému. To je ještě OK, anebo ne?
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
