Nová doba, nová šikana: Buly, buly, cyberbully! | Kapitola 2

Všechny tyhle filmy spojuje hluboké nepochopení internetové šikany v tom smyslu, že jako hlavního záporáka mají zlého, šíleného, ale geniálního jedince, který si s oběťmi hraje jako kočka s myší. V reálném světě jde spíš o schopnost zorganizovat konformní masu jedinců a poštvat je na cílový objekt. Organizátor šikany bývá inteligentní, jeho „armáda“ obvykle ne, prostě se jenom hromadně pustí do cíle. Konformismus je i v tomto případě větší zlo, než elaborovaný troll, který se u toho spíš jenom baví.

Šikana byla vždy a vždy se jí dopouštěli lidé obvykle slabší, když našli někoho ještě slabšího. Vygumovaní důstojníci šikanovali vojáky (zvláště v ruské armádě je šikana opravdu legendární), mazáci proháněli bažanty, starší členové studentských spolků úkolovali adepty, odrostlejší propadlíci terorizovali nerdy, holčičí smečky ostrakizovaly ty „divné holky“. A to ani nemluvím o šikaně na pracovišti anebo válkách s úředníky, kteří si na vás zasedli. Šikana je relativně normální věc a dříve anebo později se s ní setká prakticky každý.

Ti silnější ji buď překonají, pokud jsou v ní jako oběti, anebo odmítnou, pokud jsou přizváni jako spolupachatelé. Ostatní v dramatu hrají obvyklé role. V podstatě jde o evoluční mechanismus, který vede k uspořádání sociální struktury smečky. Účastníci si většinou neuvědomují, že jde o neuvěřitelně starý systém, který jim v lidské smečce vymezuje roli alf, bet, konformistů či omeg. Každý se k tomu musí nějak postavit. Nikoho nenavádím, ale mnohokrát se stalo, že teprve přímá konfrontace vyjasnila šikanující smečce, že tenhle maličký týpek je někdo, koho by měli nechat na pokoji.

Dnes se šikana řeší ze strany orgánů a organizací, protože ty mají pocit, že jenom ony mohou organizovat kolektivy a tvořit v nich hierarchii. Nemyslím, že by to fungovalo, ale budiž. Naopak se situace občas mění do bizarního modelu, kde nejvíce šikanují právě ti, kteří mají šikaně zabránit, tedy učitelé a šéfové, kteří ostatním vnucují svoje vidění světa jako jediné, kterému se musí přizpůsobit. Šikana nemusí být jenom o urážkách a o násilí, nezřídka je taky o tom, že dáváte třeba ostatním okatě najevo, že jste mocnější, bohatší a tedy lepší než ti ostatní. Šikana má zkrátka celou řadu podob a některé nejsou tak očividné jako jiné.