Oddálený efekt: Budeme mít co k Vánocům? | Kapitola 2

Podle zpráv z námořní logistiky došlo k tomu, že některé lodě uvízly i s kontejnery ve špatných destinacích, čímž se přerušila plynulá cirkulace kontejnerů mezi destinacemi. Tím došlo k nedostatku kontejnerů a pozvolnému růstu nákladů na dopravu, které směrem z Číny do Evropy vystoupaly až na 660 % původní ceny; v průměru jde o čtyřnásobné zdražení dopravy.

To má nerovnoměrné dopady: U kontejnerů naložených malým a drahým zbožím se dopravní náklady celkem snadno rozpočítají mezi jednotlivé položky, problém nastal u zboží, které je poměrně levné a zabírá dost místa, kde cena dopravy způsobila relativně nejvyšší zdražení. Jde o polotovary a materiály; navíc je nesnadné najít dost volných kontejnerů i za vyšší ceny, takže to stejně způsobilo výpadky.

Dalším problémem bylo to, že i když se lodě rozjely, nepřijížděly postupně, ale najednou, což vytváří poptávkové rázy na vykládku a další logistiku. Částečně za to mohl zablokovaný Suez, ale také uzavřené přístavy. Zkrátka a dobře – i když lodě dojely, zase se čekalo na vykládku. Výsledkem bylo to, že zatímco se normálně podaří víc než 80 % kontejnerů dovézt do jejich destinace na čas, letos to bylo ani ne 40 %. 

K tomu si některé země, jako například Velká Británie, přidaly své vlastní problémy. Británii chybí po brexitu asi sto tisíc řidičů náklaďáků – ze 330 000 poklesl jejich počet na 236 000, což způsobilo citelné výpadky. Věc došla tak daleko, že Department of Transport začal rozesílat dopisy držitelům řidičských průkazů pro náklaďáky, že je potřebují do akce – a psali i těm, kterým řidičák propadl s tím, že jim je pomohou obnovit.

To vše vytvořilo logistickou zácpu, ve které uvízlo i to, co se vyrobilo. U nás chybí komponenty pro auta – ale komponenty chybí i v Číně, takže tam nastal další jev: Nahrazování produktů podobnými. Nedostatek klasických elektrolytických kondenzátorů vedl k jejich náhradě za dražší keramické, ty zase začínají chybět výrobcům, kteří je potřebují. Tím se problém převaluje i tam, kde původně nebyl.

V Evropě hrozí nástup Green Dealu – a automobiloví výrobci se pokoušejí dodělat ta auta, která mají rozdělaná. Problém byl v tom, že v roce 2020 očekávali nedostatek poptávky, redukovali objednávky čipů – a volné pozice u výrobců čipů jim zabrali jiní zájemci. Když se ukázalo, že se výroba aut může obnovit, prostě už nebyla žádná volná kapacita.

Část zvýšené poptávky způsobila také obchodní válka mezi Čínou a USA, kdy se čínští výrobci, kterým hrozilo technologické embargo, rozhodli předzásobit se čipy, jak to jenom jde. To opět zvýšilo tlak na poptávku při konstantní nabídce – nové továrny se sice budují, ale budou schopné dodávat větší množství čipů v roce 2023 nebo 2024.

K tomu se přidala zvýšená poptávka po grafických kartách. Objem objednávek těžařů koreluje s cenou kryptoměn, takže jakmile začaly jít nahoru, stoupala i jejich poptávka. Nvidia na to reaguje zavedením LHR (Low Hash Rate) verzí karet a prodejci omezením počtu prodaných kusů na zákazníka, to zatím ale moc nefunguje, ceny jsou stále vysoko a celé mi to zatraceně připomíná poslední léta před pádem socialismu.