Patero univerzálních chladičů v testu

Seznam kapitol

1. 5 CPU chladičů 2. Tacens Gelus 3. Noctua NH-U12 4. Aerocool Dominator

5. Scythe Shogun 6. Thermalright Ultra-120 7. Zvukové a teplotní testy

V dnešním článku si otestujeme pět univerzálních chladičů CPU a porovnáme je s uznávanou konkurencí v tomto oboru. Krom teploty každého řešení se zaměříme i na produkovaný hluk.

Reklama

Balení

Aerocool Dominator není žádné malé ořezávátko, proto se také dodává v pořádném balení o velikosti menšího subwooferu. Na barevném balení jsou specifikace vytištěny velkými písmeny, které jsou dobře čitelné. Specifikace větráku jsou opravdu podrobné. To proto, že je to největší eso celého chladiče. Po odkrytí polystyrenu na vás vykoukne samotný chladič s větrákem. Ten budí už na první pohled respekt. Chladič je při přepravě chráněn systémem polystyrénových obalů takřka dokonale, takže by se mu nemělo nic přihodit. Samozřejmostí je malý letáček, který podrobně krok po kroku popisuje instalaci na různé typy socketů.

balení

Příslušenství:

univerzální montážní spona na zadní stranu základní desky
pěnová samolepící podložka pod montážní sponu
oboustranný klip (socket 754, 939 a 940)
sada šroubků, distančních podložek a matiček
4x pružinka
kvalitní teplovodivá pasta Aero-700 1 gram

příslušenství pro platformu Intel

Jako jeden z mála výrobců dodává Aerocool se svým chladičem opravdu kvalitní teplovodivou pastu, která již byla zmíněna u chladiče Tacens Gelus. Ostatní se drží obyčejné a levné montážní pasty, která se při instalaci počítačů používá ve velkém. Dodávaná pasta Aerocool Aero-700 obsahuje 25% stříbra. Tepelná vodivost je skvělých 7,5 W/MK a tepelný odpor 0,06 °C na m2/W.

příslušenství pro platformu AMD

Specifikace

kompatibilní: Intel socket 775; AMD socket 754, 939 a 940
rozměry heatsinku: 146 x 122 x 118 mm
50 hliníkových žeber s rozestupy 1,8 mm
2 zdvojené měděné heatpipes o průměru 6 mm
poniklovaná měděná základna s pasivem s 10ti malými žebry
váha 325 gramů

Specifikace heatsinku:

kompatibilní: Intel socket 775; AMD socket 754, 939 a 940
rozměry heatsinku: 155 x 140 x 100 mm
52 hliníkových žeber s rozestupy 2,2 mm
3 měděné heatpipes o průměru 8 mm
měděná základna s hliníkovým pasivem se 14ti žebry

Specifikace větráku:

rozměry 140 x 140 x 20 mm
1200 otáček za minutu
spotřeba 2,4W
průtok vzduchu 68,5 CFM
výrobcem udávaná hlučnost 21 dB
kluzná ložiska

Udávaná hlučnost je, pokud vezmeme v potaz kluzná ložiska, při těchto otáčkách poměrně vysoká. Navíc lze počítat se vzrůstající hlučností v závislosti na délce používání větráku. Počkejme si ovšem raději na zvukové testy.

Instalace

Montáž na základní desku je poměrně zdlouhavá, ale výsledné přichycení vyvine dostatečný přítlak a přitom zabrání základně chladiče v otřesech. Nejprve je třeba umístit montážní sponu na zadní stranu základní desky a provléci 4 dlouhé šroubky. Na montážní sponě je přilepena pěnová hmota, která brání poškození základní desky. Poté se na každý šroubek navlékne distanční podložka a našroubuje matička, která se pořádně utáhne. Šroubování je zdlouhavé, protože má šroubek závity blízko u sebe. To umožňuje lépe dávkovat přítlak, který lze na procesor vyvinout. Navíc je pod chladičem velmi málo místa na prsty. Po matičce následuje pružinka a distanční podložka. Shora se pak vše upevní další matičkou. Pružinka je poměrně tuhá, ale ne tak extrémně, aby neplnila svou funkci (jako u Noctuy) a dostatečně dlouhá, aby mohla pořádně zapracovat (bezpečně zvýšit přítlak).

Chladič se dá nainstalovat dvěma způsoby (heatpipes směřují dolů a doprava). V opačném případě chladič svými rozměry koliduje s výfukovým větrákem nebo zdrojem. Vzhledem ke své výšce by neměl na žádné desce kolidovat s chladičem čipsetu ani s moduly operačních pamětí. Po nainstalování se bohužel projevoval silnější rezonanční hluk, který způsoboval out-take větrák (2100 RPM), který neměl odkud nasávat (Dominator ho částečně "zazdil"). Chladič zabere spoustu místa ve skříni, takže ho lze doporučit jen kupujícím, kteří si toho jsou velmi dobře vědomi a vlastní middle-tower nebo větší skříň.

Kvalita heatsinku a větráku

Heatsink zepředu

Výborný look-out obstarává rámeček pro umístění větráku. Ten se také ve výsledku stará o přesné nasměrování vzduchu na žebra. Dobře je vidět zakončení heat-pipes - nahoře špičková práce, dole jsou heatpipes "utnuty" poněkud předčasně, ale ještě v rámci mezí tak, aby dobře uchladily i kraje základny.

Heatsink ze strany

Na obou bocích rámečku kolem žebroví je logo Aerocoolu. Na základně je vidět středně velký pasiv. Vzhledem k rozměrům celého chladiče mohl být větší, ale i tak je jeho 14 žeber velmi efektivní výpomocí základně v odvodu tepla. Bohužel toto platí jenom v případě instalace na procesor AMD. U Intelu se klipy pod pasivem ponechávají, takže vzniká vzduchová mezera mezi pasivem a základnou. Výsledná efektivita je tedy bohužel minimální a výrobce tento nešťastný způsob montáže mohl (a měl) vyřešit jiným způsobem.

Heatsink zhora

Rozestupy žebroví jsou při pohledu shora poměrně velké, takže by je neměl mít problém uchladit i pomalejší větrák, který je k chladiči dodáván. Velmi dobře jsou vedeny krajní heat-pipes, a to tak, aby byly ofukovány co největším proudem vzduchu. Přichycení žeber k "teplovodivkám" není řešeno zrovna dobře. Musíme tedy doufat, že je přitisknutí k žebroví dostatečně těsné k rychlému odvodu tepla.

Heatsink zezadu

Zezadu je dobře vidět tvarování žeber. Ty nejsou přitisknuty přímo na chladič, ale jsou od něj vzdáleny 6 mm. Ve spodní části je pak žebroví o tuto hodnotu prodlouženo. Díky tomu nenarazí vzduch z větráku na žebra ihned a neztratí tak svou kinetickou energii, ale bude tlačen dalším přísunem vzduchu dál žebrovím. Částečně tato konstrukce omezí výslednou hlučnost a zvýší efektivitu (pokud ovšem vzduch nebude unikat po stranách).

všimněte si mezery mezi chladičem a větrákem

Heatsink zespod

Měděná základna je výtečně opracovaná. Vidět jsou pouze malé rýhy po opracovávání. Teplovodivá pasta tedy bude celkem potřeba. Na základně je velmi dobrý hliníkový chladič.

pasiv v celé své kráse

Větrák

Aerocool se všude chlubí tímto chladičem a ještě víc jeho stříbrnočerným 140 mm fanem. Ano jeho výhodou je velká plocha, která se směle může měřit se 120 mm fany na 1600 otáčkách za minutu. Také počet lopatek (11) a proud vzduchu, který tolik lopatek udělá je skvělý. Při podrobnějším zkoumání ale zjistíte, že je celý větrák konstrukčně poněkud nekvalitní. Největší výtku mám k měkkým plastovým lopatkám, které se rády ohýbají a "mají vůli" téměř do všech stran. Další výtku mám k výšce větráku, která je nedostatečná. Lopatky tak nemají dostatečnou plochu a výsledný průtok vzduchu je o něco nižší než by mohl být.