Pozoruhodná svéráz nezápadního vnímání technologií
i Zdroj: PCTuning s využitím DALL-E
Internet Článek Pozoruhodná svéráz nezápadního vnímání technologií

Pozoruhodná svéráz nezápadního vnímání technologií | Kapitola 3

Michal Rybka

Michal Rybka

36

Seznam kapitol

1. Západní přístup k technologiím 2. Odlišné problémy třetího světa 3. Marné snahy Západu 4. Potáhnout rozvojové země vývoj technologií?

Klasická představa západního ajťáka o tom, jak lidé používají počítače, připomíná hierarchii hinduistických božstev: Někde dole jsou BFU, pak uživatelé, pak nadšenci, pak profesionálové, pak specialisté, potom admini – a nakonec to pokračuje k technologickým bohům. Je to jasná stupnice zatracených a vyvolených. Pokud se ale podíváte do světa, zjistíte, že tam to funguje úplně jinak.

Reklama

V případě dalších rozvíjejících se trhů, jako je jižní Amerika a Afrika, je efekt přeskakování a jiného chápání technologií ještě extrémnější. Čím méně jsou tyto regiony navázány na Západ, tím méně přebírají západní filozofii IT a tím více si tvoří svoji vlastní. Výsledkem je, že zatímco Západ jen zvažuje digitální měny řízené centrální bankou (Central Bank Digital Currency – CBDC), země jako Nigérie, Bahamy a Jamajka už je reálně zavedly. K zavedení se připravují Indie, Filipíny, Brazílie a Rusko. Další s nimi experimentují, například Švédsko a USA – ale vidíte to? Už to vidíte? Překvapivě první není Západ, jsou to země označované jako rozvojové.

 

S postupem času se ukazuje, že si lidé z těchto zemí uvědomili, že přeskočení některých vývojových fází jim může nabídnout překvapivě výhody. Jde o demonstraci klasického inovátorova dilema, kdy státy, jež technologie začaly zavádět dříve, mají problém s tím, že už nainvestovaly do předchozí generace a další krok jim přináší spíš náklady než výhody. 

Každý dříve zavedený systém do společnosti zarůstá – a je problém se ho zbavit. Naše problémy s digitalizací se podle všeho týkají toho, že už za Rakousko-Uherska jsme měli vyspělou státní správu – a když něco funguje, je setrakra těžké se toho zbavit. Pokusy o inkrementální řešení často dopadají tak, že přes už existující dort jenom nalijete další vrstvu polevy, čímž se všechno pekelně komplikuje. To, velmi pravděpodobně, komplikuje i současné pokusy o digitalizaci stavebního řízení. 

K extrémním krokům se jako jediné odhodlalo Estonsko, které je v současnosti lídrem digitalizace veřejných služeb. Podle toho, co jsem slyšel, na to šli radikálně a prostě celý systém řízení zahodili a udělali znova. Dnes tam online zařídíte prakticky cokoliv včetně e-rozvodu. 

Mimochodem, jak uvádí Martin Netolický v článku, který Estonsko chválí, „Estonsko je velmi řídce osídlené a velmi decentralizované, nicméně i tak se můžeme nejen jako stát, ale i místní samosprávy v lecčem přiučit.“

Ano – Estonsko taky bylo svého druhu rozvojovou zemí v rámci Evropy, ale udělalo ten velký skok, zbavilo se staré zátěže a kompletně se digitalizovalo. Tím se dostalo před řadu států, jež měly spoustu starých systémů, které kdysi vyhovovaly a dnes představují bariéru pro to, aby se posunuly dále. Což do značné míry ilustruje právě to, že být rozvíjející se zemí může představovat překvapivou výhodu.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama