Projekt Sněhurka: Jak vznikaly tajné zbraně Apple | Kapitola 4
Seznam kapitol
Každá společnost má tajnou Aladinovu jeskyni plnou pokladů. Obsahuje návrhy a prototypy, které byly připravené v utajení – a často také v utajení zanikly. Jen vzácně se archivy otevřou a my můžeme vidět „minulost, která mohla být, ale nebyla“. Co chystal Commodore, Microsoft a jak mohly vypadat hračky Apple podle plánů z 80. let?
Na konci minulého měsíce se na serveru The Verge objevil článek o prototypech zařízení a počítačů Apple, které vznikly v 80. letech. Ve skutečnosti je to extrakt z knížky „Keep it Simple“ Hartmuta Esslingera, průmyslového designéra a zakladatele frog design (vážně, psáno s malým „f“!).
Ten na počátku 80. let pracoval pro Apple a pomáhal jim s návrhem „nejlepšího designu na světě, který bude vyjadřovat DNA společnosti“ (jak to dokáže kouzelně vyslovit jen člověk s velkým objemem umělecké krve v žilách). Tak tento designér, který pracoval například i pro Sony, po letech zahrabal ve svých archivech a vylovil zajímavé materiály o věcech, na kterých v Apple pracovali.
Technická vsuvka
Pokud máte rádi Apple, neváhejte ani minutu a okamžitě si knížku objednejte na webu vydavatele – nebudete litovat! Článek si dočtete až po objednávce, čímž proces zoptimalizujete :)
Pokud Apple nesnášíte, přišel okamžik, abyste přestali číst a rovnou se přesunuli do komentářů, kde se s námi můžete podělit o to, proč stojí Apple za ***** a podobně. Z následujícího textu by se vám totiž mohlo udělat špatně a to bych vážně nerad.
Pravdou je, že Esslingerova kniha je naprosto úžasná a to v mnoha směrech. Za prvé, ukazuje dosud nevídané koncepty z dílen Apple a dokazuje, že o řadě konceptů uvažovali o celá desetiletí dříve, než s nimi přišla konkurence.
Za druhé, velmi zajímavým způsobem ilustruje kreativní proces průmyslového designu, což je něco, s čím se obvykle nesetkáte. Tato kniha vychází v uměleckém vydavatelství a věru je k tomu důvod – průmyslový design je totiž forma užitého umění.
A za třetí, jde o neobyčejně neotřelý pohled na Steva Jobse a jeho kreativní proces. Zajímavý je proto, že knihu nenapsal jeho generický obdivovač či novinář, ale člověk s výraznou osobností a velkým uměleckým egem, který se na Jobse nedívá jako na poloboha, ale jako na jiného umělce, se kterým spolupracuje.
Ba co více, místy se skoro chlubí tím, jak Steva poučil o tom či onom, jak mu poradil a podobně. Tenhle do značné míry souřadný a kolegiální přístup k Jobsovi je extrémně neobvyklý a do jisté míry ilustruje Jobsův pohled na svět lépe, než klasické biografie, které mapují události z pohledu obdivujícího kultisty.