Rozumná rozhodnutí aneb historie hardwarových omylů
i Zdroj: PCTuning.cz
Historie Článek Rozumná rozhodnutí aneb historie hardwarových omylů

Rozumná rozhodnutí aneb historie hardwarových omylů | Kapitola 4

Michal Rybka

Michal Rybka

19. 10. 2019 03:00 27

Seznam kapitol

1. Zmenšíme to 2. Co nejlevněji 3. Kompatibilní 4. Národní počítače 5. Dnes výhoda, zítra problém

Všichni ta rčení známe: Cesta do pekla je lemována dobrými úmysly a katastrofa je většinou sekvence naprosto rozumných rozhodnutí. Platí to i při vývoji hardwaru, kde se několikrát staly katastrofy, které dnes jen těžko pochopíme.

Reklama

„Potřebujeme mít národní počítač“

Pokud se neustále opakuje v dějinách jedna pitomost, pak je to představa, že ideální je, aby si každá země postavila vlastní počítače. To je sice zajímavé cvičení pro výrobní podniky, ale je to strašlivě neefektivní hlavně z hlediska vývoje softwaru. Jako první si to uvědomili pravděpodobně Japonci, kteří v 70. létech pracovali na mnoha vlastních počítačích, z nichž některé jsou známé i u nás (Sharp MZ800, Sord M5).

Poměrně rychle ale zjistili, že to není zrovna efektivní cesta – a s výjimkou Sharpu, který vyvíjel další a další generace svých strojů, aby skončil u unikátního Sharpu X68000 (1987), se poměrně rychle přeorientovali na PC.

Důvod byl jednoduchý: Je lepší adaptovat existující ekosystém než vytvářet úplně nový. PC nabízelo modularitu, pro Japonce dostatečnou jazykovou flexibilitu nabídl standard MSX, který dovoloval použít kanji. (V Sovětském svazu bylo MSX populární proto, že se systém dal adaptovat na azbuku a v arabském světě tam dostali arabskou abecedu.) Jakmile byla implementována jazyková podpora, dala se používat většina softwaru.

Státy, které tohle nepochopily, pilně pracovaly na svých vlastních národních počítačích se svou vlastní implementací vlastních abeced – a skončily u toho, že v lepším případě musely portovat software, v tom horším se musel kompletně celý napsat. Tohle zničilo například československé školní počítače: Než se podařilo pro IQ 151 napsat nový systém AMOS, přišel konec komunismu a přecházelo se na PC. U IQ 151 se nejdřív vyvíjel hardware (od roku 1982), po jeho dotažení a zavedení do škol pak software (od roku 1985). Vývoj softwaru se natahoval a to byl problém.

Mnohem úspěšnější strategií bylo klonování cizího hardwaru – klon Spectra Didaktik Gama (1988) se stal levným a úspěšným domácím počítačem, i když neměl úplně dokonalou kompatibilitu. Přesto to bylo mnohem lepší řešení, než si vymyslet vlastní hardware a pak čekat, až k tomu někdo něco naprogramuje. V profesionální oblasti se pak PC prosadilo mnohem rychleji ze stejných důvodů – i když PC byla i pro podniky opravdu drahou záležitostí. Vyzrálost a vybavenost softwarem byla prostě mnohem významnějším faktorem, než domácí výroba.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama