Seznamování se s IT tehdy a dnes: Změnilo se něco? | Kapitola 2
Seznam kapitol
Na posledním Bytefestu přišla na řadu otázka: Jak se liší seznamování se s technologiemi dnes od toho, jak se to dělo v minulosti? Ubývá lidí, kteří technice opravdu rozumí a přibývá prostých konzumentů? Zajímá mladé už jen youtube a instagram? Oproti minulosti jsou vidět velké rozdíly, ale je těžko říct, jestli je to lepší a nebo horší. Je to jiné.
V případě diskety to bylo ještě dramatičtější, protože pro ni jste museli jet alespoň do krajského města, to se normálně neprodávalo. Naštěstí to byly alespoň diskety značky Polaroid, takže se to dalo použít, jenom to bylo hrozně drahé – když to přepočtu na dnešní ceny by to bylo přes litr za kus. Takže když to šlo dobře, měli jste jednu. Když to šlo špatně, jako třeba u HP85B, musel se používat zvláštní typ streamerové pásky, která se nedala koupit vůbec, takže vám ji nikdo nepůjčil a své programy jste si bouchali pěkně pokaždé znova.
A pak tu byla ta možnost, že jste jakkoliv získali cokoliv, co se dalo – jakkoliv exotický systém, což v případě ČSSR znamenalo například Commodore 16, Commodore Plus 4, Sord M5 anebo Sharp MZ800. Pak jste se ocitli v situaci, že jste měli počítač, ale jen velmi málo programů, pokud vůbec nějaké. Pak jste – na rozdíl od šťastnějších kolegů, kteří měli něco s rozumnou softwarovou výbavou, museli shánět doslova cokoliv doslova kdekoliv, sháněli jste kluby, psali si přes celou republiku a tak podobně.
A začali jste sami programovat, prostě proto, že nebyla žádná jiná možnost. Spousta lidí začala s programováním tak, že si někde sehnala výpisy programů a začala je přepisovat do svého počítače. To znamenalo za prvé sehnat někde médium s programem – nejdříve to bylo Amatérské Rádio s jeho počítačovými speciály, později Elektronika. Anebo knihy obsahující výpisy programů anebo alespoň algoritmy. Často jste je museli upravovat z jedné verze BASICu do jiné, takže jste začali chápat, co které instrukce dělají.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
