Seznamování se s IT tehdy a dnes: Změnilo se něco? | Kapitola 5
Seznam kapitol
Na posledním Bytefestu přišla na řadu otázka: Jak se liší seznamování se s technologiemi dnes od toho, jak se to dělo v minulosti? Ubývá lidí, kteří technice opravdu rozumí a přibývá prostých konzumentů? Zajímá mladé už jen youtube a instagram? Oproti minulosti jsou vidět velké rozdíly, ale je těžko říct, jestli je to lepší a nebo horší. Je to jiné.
Základní rozdíl oproti minulosti je v tom, že dnes se k programování a vývoji dostane ten, kdo se k němu dostat chce. Pro moji generaci to byla nutnost, bez poměrně rozsáhlých znalostí jste si svůj počítač neužili, o tak dramatické věci, jako je připojení tiskárny už ani nemluvím. I takové věci jste se jako uživatelé museli naučit alespoň zapojit a ovládat, ti z chudších poměrů si to museli navíc taky sestavit. Ano, nemějte pocit, že takový Merkur Alfi byla rozmařilost či žert, ne: Šlo o vcelku vychytaný způsob, jak kompenzovat kritický nedostatek tiskáren a plotterů na socialistickém maloobchodním trhu.
Dnes můžeme dozvuky tohoto projektu najít například u Průšových 3D tiskáren, ty jsou ale mnohem vyspělejší a vychytanější. Právě tyto tiskárny ukazují, že tradice vynalézání a tvorby podomácku sestavených zařízení nikdy nezmizela. Jenom se to změnilo, je to jiné – a trochu mi to připomíná kutilskou éru, která panovala v 80. letech na Západě. Stačí se podívat do starých časopisů na tuny a tuny rozšíření a periferií, které nabízely stovky malých firem: Od náhradních klávesnic přes vylepšené ROMky a rozšířenou paměť až po kompletně předělávky počítačů, které dostaly zcela novou skříň.
Nová generace se zaměřuje podstatně více na hacking – ve smyslu úpravy a vrtání se v cizím kódu. Stačí se podívat na rozchozování emulátorů na Arduinu nebo Rapsberry Pi. Tyto stavebnice jsou skvělým dalším krokem po Legu Mindstorms, dovolují stavbu robotů, herních automatů, IoT zařízení a dalších. Naučíte se programovat – a pak si můžete postavit cokoliv, co vás napadne. Jak jsem už psal v článku o #HCPP2018, Michael Laufer postavil na bázi Rapsberry Pi a 3D tištěné reakční komory. Jakmile se dostanete na tuto úroveň, jste v podstatě už profesionální konstruktéři a vynálezci!
I na Bytefestu bylo možné narazit na studenty, kteří se nejen zajímali o starý hardware, ale pomáhali ho opravit a oživit. K vidění byla i spousta úprav a modifikací, nově postavených komponent a dalších udělátek – takže ne, nemyslím, že bychom na tom byli hůř než před lety. Pokud jde o společenské role, jsme na tom stejně: Kůl mládež frajeří s kamerami, nerdi, hobbisti a kutilové si staví hračky. To se nezměnilo – jenom těch možností máme významně více, než jsme jich měli předtím!
