Skříň jako komín – hliníková krasavice SilverStone Fortress | Kapitola 2
Seznam kapitol
Skříň od společnosti SilverStone zde rozhodně nepředstavujeme poprvé, dnešní kousek je ale velmi atypický. Nepůjde totiž o skříň pro davy, ale spíše jedinečný kus, který si pořídí jen opravdový nadšenec. Toho zajisté potěší propracovaný design, slušný výkon chlazení a především specifické rozměry. Takový je model Fortress FT03.
„Kde je předek?“ Tak přesně tato otázka jistě naskočí ve chvíli, kdy case uvidíte před sebou. Ne, samozřejmě to je řečeno s nadsázkou, protože přední panel minimálně evokuje výrazné logo výrobce a také štěrbina pro vkládání médií. Rozhodně zde ale nebudeme moci na jednu stránku rozvést podrobný popis přední části skříně, protože case je tvarově a konstrukčně tak atypická, že tím úvodním, co je třeba zmínit, je především rám.
Case je kompletně hliníková, tedy až na výjimky z plastu. A právě v tom shledávám nejzásadnější problém. Cena skříně odpovídá luxusní řadě, hliníková konstrukce také, ale copak luxusní skříň má být výrazně plastová? Tady je něco špatně. Třeba je to jen můj osobní názor, ale právě prvky z plastu u mě tuto case dost shazují.
Konstrukce skříně je koncipována tak, že se nepočítá se schováváním pod stolem, ale spíše s vystavením v rámci nějakého domácího Hi-Fi centra nebo luxusní kanceláře. Díky tomu však budou logicky velmi viditelné všechny části skříně. Když to vezmu postupně, tak přední panel, skládající se v podstatě jen s hliníkového plechu s bočním zaoblením, vypadá velmi dobře. Obdobou jsou bočnice, kde však např. na levé straně nepříliš pozitivně vypadá plastový rámeček perforace.
To, co ale degraduje vzhled skříně nejvíce, je plastový kryt na vršku skříně. Zde podle mého názoru SilverStone zbytečně šetřil a lesklý černý plast působí laciným dojmem, i když se jedná o kvalitní odlitek bez otřepů. Toto negativum je výraznější především u černé varianty skříně, kde lesklý povrch ještě více vystupuje. Rozhodně by si FT03 zasloužila, aby výrobce zauvažoval o výrobě tohoto dílu také z hliníku, nebo alespoň volit decentnější provedení povrchové úpravy plastu.
Použitý lesklý plast bohužel nepůsobí zrovna luxusně
Tím jsem ale velmi rychle přeskočil na horní panel, takže si jej rovnou popíšeme. Skládá se totiž z ovládacího panelu a rozměrné perforace ve tvaru mříže. Ta pod sebou ukrývá výstupy základní desky, z čehož vyplývá i orientace vnitřního uspořádání, které jde se sérií Fortress ruku v ruce od začátku. Konektory se schovají pod kryt a z case tak vystupují vzadu jen kabely. Pro odejmutí mřížky stačí chytnout za boční průřezy a plastový rámeček jednoduše vycvaknout.
To je sice velmi jednoduchý způsob, ale poměrně nepraktický. Když totiž toto nevíte a chcete case přenést, automaticky sáhnete po průřezech, které připomínají madla – jediné, co si ale odnesete, bude právě horní mřížka. Zde bych určitě ocenil nějakou možnost zajištění horního krytu, ať už z bezpečnostních důvodů (např. na LanParty), ale především z těch praktických – pro přenos skříně.
Těsně u přední hrany je pak již zmiňovaný výřez pro ovládací panel. Ten jakoby se inspiroval u mřížky a je tedy vyroben také kompletně z černého lesklého plastu. Najdeme zde hned vedle sebe dvojici tlačítek Power a Reset, kdy Power je odlišeno velikostí, nikde však není žádný potisk. Následuje dvojice indikačních LED a samozřejmě konektory. SilverStone si pro nás připravil hned dva USB 3.0 konektory a nezapomněl ani na HDaudio. Trochu mi však chyběl eSATA konektor. U case za tuto cenu by měl být samozřejmostí.
Upřímně tedy musím říci, že jak jsem byl na začátek z koncepce a použitých materiálů nadšený, lesklý plast na jednom z nejviditelnějších míst mě opravdu dostal. Zklamala i lacině vypadající tlačítka, která degradují celou skříň na úroveň nejlevnějších modelů. Co na tom, že mimo plastu je použit už jen hliník a designová studie vítězí na prestižních soutěžích, když se pak všechna snaha utlumí něčím takovým. Určitě bych pochopil, kdyby byl plast použit na nějakém neviditelném detailu na spodku skříně, ale na vrchním krytu a ovládacím panelu? Kde jsou potisky nebo svítící olemování tlačítka? To jsou přece detaily, které musí být pro luxusní skříň samozřejmostí, nikoliv pouze devizou.
Nejhůře musím hodnotit plastová tlačítka – vypadají přímo odpudivě a lacině
Nicméně nechme plast plastem, stejně s tím už nic neuděláme, dovolím si jen malou poznámku. Jestliže se vám tato case líbí, zkuste sáhnout spíše po stříbrné variantě. Ta je totiž kombinována s bílým plastem, který tak lacině nevypadá. Ale je to možná jen subjektivní názor. Pojďme teď horní kryt sundat a podívat se „pod kapotu“.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
