Souboj dvou SSD do 4000 Kč – OCZ Agility 3 vs. Corsair FS 3 | Kapitola 8
Seznam kapitol
Příchod nového firmwaru řadičů SandForce SF-2281 konečně vyřešil většinu problémů stávajících SSD disků s rozhraním SATA 6Gbps. Dnes se proto můžeme podívat na souboj dvou levných 120GB modelů od výrobců OCZ a Corsair za cenu do čtyř tisíc korun. Jak je vůbec možné, že jsou oproti jiným SSD tak levné?
Nejdříve opět začneme souhrnnými informacemi o disku z programu CrystalDiskInfo 4.0.2:
U disku Corsair se v CrystalDiskInfo zobrazuje teplota 30 stupňů, která se však po dobu testování nikdy nezměnila. Teplotní čidlo tedy ani v tomto případě nefunguje a hodnota je standardně nastavena na třicet. Zajímavá situace nastává v HD Tune Pro. Pokud je SSD Corsair bez zavedeného oddílu testován na zápis, ukazuje program teplotu 128 °C stejně jako disky OCZ. Po zavedení oddílu je teplota najednou oněch neměnících se 30 °C. Pojďme se podívat na výsledky v AS SSD Benchmarku:
Zobrazené výsledky testů přenosových rychlostí a IOPS jsou porovnatelné. Vidíme, že výsledky jsou hodně podobné těm s OCZ Agility 3. Jsou o něco nižší než u testu náhodných (Random) dat v programu CrystalDiskMark. Oba programy sice daný test spouští vícekrát (více smyček), ale AS SSD Benchmark všechny výsledky zprůměruje a výsledek ukáže a CrystalDiskMark ukazuje nejvyšší naměřenou hodnotu (v mém případě po devítí opakováních jednotlivého testu).
ATTO Disk Benchmark ukazuje maximální možné výsledky rychlosti přenosu dat. Force Series 3 120 GB má sekvenční rychlosti dle specifikace 550 MB/s pro čtení a 510 MB/s pro zápis. Výsledky v testu jsou však stejné jako u OCZ Agility 3 120 GB, takže výrobce zde nasadil vyšší laťku. Specifikačních hodnot bychom zřejmě dosáhli na platformě Intel.
Výsledky s nekomprimovatelnými i s komprimovatelnými daty jsou v CrystalDiskMarku v podstatě naprosto stejné s Agility 3 120 GB. Je s podivem, že po třech testováních, v každém s devíti „loops“, tedy opakováním, je mnoho hodnot u dvou SSD různých pouze za desetinou čárkou.
Program HD Tune Pro velmi hezky měří počet operací za sekundu u jednotlivých velikostí souborů. Při běžném testu čtení a zápisu je opět nedostatek v tom, že měřená data nelze nastavit, a proto jsou výsledky nižší, než mají podle specifikace být. Poslední test File Benchmark je hodně podobný ATTO Disk Benchmarku, ale je škoda, že neukazuje přesné výsledky, ale pouze výsledky v grafu.
Do testů jsem zařadil i oblíbený PCMark Vantage, který nám sice nic extra neřekne, ale porovnání si každý udělat může. Zajímavá je určitě informace, že většina testů v HDD Suite v PCM Vantage měří hlavně rychlosti čtení.
Program WinBootInfo měří čas bootování Windows. Jedná o částečně uživatelský a částečně odborný program, který nám nabídne grafické znázornění práce procesoru při startu systému a hlavně můžeme si nechat udělat výpis všech procesů, které se načítají. To je vhodné v případě, že máme s bootováním OS problém a nevíme, co ho zdržuje. Souhrnná tabulka ukazuje hlavně rychlost startu systému. Testuji vždy na čistě nainstalovaných Windows 7 HP 64-bit. Nakonec se podíváme na výsledky pěkného nového benchmarku Anvil Pro, který nám ukáže, jaké mají SSD výsledky při různé úrovni komprimovatelnosti dat. První obrázek ukazuje rychlosti při maximální komprimovatelnosti dat, další při 25, 46 a 100% nekomprimovatelnosti testovaných souborů.
I výsledky v Anvil Pro jsou velmi podobné. U SSD Corsair uvádím místo výsledku s 25% nekomprimovatelností výsledek s 8%. Tentokrát nebudu uvádět výsledky testů po Secure Erase, které v recenzi OCZ Vertex 3 Max IOPS 240 GB byly jen jako zajímavost. Na podobné téma o výdrži SSD, výkonu v závislosti na zaplnění či degradaci SSD v běžném používání bude v nejbližší době jeden kratší samostatný článek. Nyní už pojďme na porovnání výsledků jednotlivých testů s ostatními SSD v grafech.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
