Test AMD Ryzen 7 PRO 4750G: 8 jader Zen 2 s grafikou Vega | Kapitola 5
Seznam kapitol
Po dlouhém čekání, se na náš trh konečně dostala nová osmíjádrová APU generace „Renoir“. Zatím jen ve verzi OEM a PRO, ale pro ilustraci o výkonu a vlastnostech nové generace Ryzenů s integrovanou grafikou Vega pro stolní PC, na jejichž uvedení pro koncové zákazníky teprve čekáme, nám to zatím postačí.
Specifika paměti DDR4 na APU „Renoir“
Všichni ví, že vliv frekvence pamětí je na procesory AMD vyšší, jelikož je frekvence paměťového řadiče spojena se sběrnicí Fabric. Ta čím rychleji pracuje, tím má vyšší propustnost, což se v nějakých aplikacích projeví pozitivně na výkonu (nejčastěji hry). Paměťový řadič je součástí čipu, nikoliv oddělen od jader, jako to mají Ryzeny 3000. Platí pro něj ale stejná pravidla, nejvyšší výkon je s poměrem 1:1, kdy řadič a paměti pracují na stejné frekvenci. Ta je u Ryzenů 3000 na maximu 3733 MHz (kolem 1800 MHz FCLK). U monolitu Ryzen 7 4750G je tomu jinak, AMD také přidalo další dělící poměry, tudíž brzdou už nebude řadič ale samotný modul pamětí.
Zajímavé jsou také základní frekvence pamětí, které jsou různé pro oba čipsety, které nová APU podporují. Pokud máte dva moduly, není co řešit. Oficiální frekvence je daná výrobcem na DDR4–3200 MHz. Vše ostatní je přetaktování nad rámec default specifikace. Pokud máte moduly čtyři, a je jedno zdali jsou SR nebo DR, musíte nastavit frekvenci nižší. U SR modulů je to 2933 MHz u X570 a 2667 MHz u B550. Plná palba DR modulů je pak podmíněna frekvencí 2667 MHz u X570 a 2400 MHz u B550.
Připomínám, že TSME bylo během měření vypnuté. Výsledky měření jsou extrémně zajímavé, jelikož paměťový řadič netrpí ztrátou výkonu kolem taktu 3733 MHz jako Ryzeny postavené na čipletech. Propustnost pamětí dále škáluje s frekvencí téměř lineárně. Hovoří se o tom, že monolit Ryzen 4000G umožňuje použít synchronní režim až do frekvence FCLK 2300 MHz, což je o 500 MHz víc než umí Ryzeny 3000. To by znamenalo škálování výkonu až do frekvence pamětí 4600 MHz. Naše měření to potvrzuje, výkon jde stále nahoru. Moje paměti ale víc než 4400 MHz nezvládnou, tedy nemohu ověřit metu 4600 MHz, ale asi to tak bude.
POZOR! Co se týká procesorové části, bylo vše na 4000+ MHz pamětech stabilní a bez problémů, u integrované grafiky byl ale problém. Cokoliv nad 3600 MHz bylo nestabilní a vedlo k zamrzání obrazu ve hrách a 3D aplikacích. Grafické jádro nemá takové rychlosti rádo, nebo je zde nějaký problém v BIOSu, který se časem vyřeší. Proto jsem frekvenci 3600 MHz s časováním 36–16–16–15–2T zvolil jako testovací, dává nejlepší propustnost i latence. Aby bylo jasné, o kolik se zvedá výkon s rychlejšími paměťmi, udělal jsem dvojici testů:
Procesor z rychlejší paměti než 3600 MHz těží v reálných aplikacích jen málo, i když každý MHz se počítá. I tak se jedná o přetaktování proti oficiálním 3200 MHz. Ve hrách na integrovaném jádru to je už jiná káva, tam výkon poskočí o 15 procent. Škoda, že jsem nemohl zkusit i vyšší takty, ale grafika to neustála. V grafech výkonu budou všechny výsledky s nastavením 3600 MHz (36–16–16–16–2T).
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
