Test disků Western Digital Blue – CMR klasika versus SMR šindel – dodatek první | Kapitola 6
Seznam kapitol
Tímto článkem navazujeme na nedávný srovnávací test pevných disků, v němž jsme proti konvenčnímu 3TB CMR modelu WD Blue (WD30EZRZ) postavili nejnovější 4TB SMR disk WD Blue (WD40EZAZ) se šindelovým magnetickým záznamem dat, nabízející o třetinu vyšší kapacitu za srovnatelnou cenu. Tento test nyní doplňujeme o několik disciplín, které mají za cíl důkladné prověření funkce SMR disku ve velmi vysoké zátěži a nalezení jeho případných limitů.
V předchozích kapitolách jsme dospěli k závěru, že 4TB SMR disk WD Blue zřejmě využívá proměnlivou velikost CMR zóny, která se v závislosti na celkovém zaplnění disku pohybuje v rozmezí cca 100 – 400 GB. Podrobili jsme jej přitom extrémní zátěži náhodného zápisu dat pomocí speciální aplikace. Při doporučeném použití disku v klasickém PC v roli datového úložiště (po boku systémového SSD) však v praxi na podobnou extrémní zátěž zápisem dat čistě náhodným přístupem stěží narazíme. Spíše nás bude zajímat, zda nebudeme nějak omezeni při ukládání reálných souborů s videem, hudebními soubory, fotografiemi, nebo archivními soubory.
Proto si nyní provedeme ještě pár praktických disciplín, v nichž na oba testované disky zapíšeme reálná data v objemu výrazně překračujícím předpokládanou velikost CMR zóny šindelového disku. Přitom budeme sledovat zaplnění této zóny a dobu potřebnou pro její následné uklizení.
Již víme, že SMR disk nemá žádné problémy se sekvenčním zápisem velkých souborů. Takže jsem se nezdržoval testováním rychlosti zápisu objemných multimediálních a archivních souborů. Opět jsem použil svou testovací složku „30000“ s knihovnou 3D objektů do modelovacích aplikací o celkovém objemu 15,2 GB, která obsahuje celkem 4 434 kusů různě velkých souborů. Jedná se o zip soubory velikosti v jednotkách až desítkách MB, doplněné vždy několika doprovodnými obrázky o velikosti desítek až stovek kB.
Pomocí aplikace Total Commander jsem speciálně pro SMR disk připravil úlohu, v níž jsem 15,2GB testovací složku z SSD disku C pomocí fronty na něj 200× překopíroval. Do příkazu ke kopírování jsem zadal požadavek, aby se každá kopie uložila do samostatné složky 1 – 200. Na obrázku níže je ve frontě zadáno prozatím jen 30 příkazů. Další jsem průběžně doplňoval v průběhu testu.
Test jsem spustil přesně v 15:00 hodin. Na počátku systém naplnil RAM kopírovanými daty z cca 4 GB na 11 GB a tuto kapacitu udržoval až do konce testu. Počáteční rychlost zápisu dat na SMR disk se pohybovala okolo 175 MB/s.
V čase 17:57 jsme se dostali do poloviny testu, kdy bylo na SMR disk zapsáno již 100 kopii testovací složky, tedy necelých 1,5 TB dat. Vzhledem k zápisu do hlubších stop od okraje záznamových ploten se průměrná rychlost zápisu adekvátně snížila na cca 125 MB/s. Na spodním obrázku vpravo pak vidíme stav testovací úlohy po zápisu 150. kopie testovací složky v čase 19:39. Křivka přenosové rychlosti se opět posunula o kousek níže.
Pár minut před koncem úlohy se rychlost zápisu SMR disku pohybovala na úrovní 85 MB/s a takto test doběhl do konce v čase 21:39:30, kdy došlo současně k úplnému vyprázdnění účelově využité kapacity RAM. Úloha tedy trvala celkem 6 hodin 39 minut a 30 sekund, přičemž zapsáno bylo celkem 2,97 TB dat. Z toho vyplývá, že SMR disk WD Blue v této úloze dosáhl průměrné rychlosti zápisu 130 MB/s.
Důležitým zjištěním bylo, že bezprostředně po dokončení disciplíny disk zcela utichl, takže určitě nebyl nucen zapsaná data uklízet. Domnívám se tedy, že všechna data zapsal přímo do šindelových stop bez nutnosti použití své CMR zóny.
Vysoká průměrná rychlost zápisu a absence nutného úklidu SMR disku znamená velkou výzvu pro konvenční CMR disk, který jsem podrobil obdobné testovací úloze, kterou jsem si trochu ulehčil zkrácením na 100 kopií testovací složky. Mám totiž k dispozici výsledek SMR disku z okamžiku po dokončení sté kopie, takže mohu výkon obou disků porovnat.
Test CMR disku jsem spustil v čase 16:55:00. Také v tomto případě systém postupně naplnil RAM kopírovanými daty na 11 GB a tuto kapacitu udržoval až do konce testu, kdy se vrátila na původní hodnotu 4 GB. Rychlost zápisu dat na CMR disk se na počátku udržovala okolo hranice 125 MB/s, později klesla na 120 MB/s. Test skončil v čase 20:26:40, trval tedy 3 hodiny 31 minut a 30 sekund, přičemž zapsáno bylo celkem 1,48 TB dat při průměrné rychlosti zápisu 123 MB/s.
Šindelový disk zapsal stejný objem 1,48 TB dat za pouhé 2 hodiny 57 minut (viz obrázek v čase 17:57 výše), takže dosáhl citelně vyšší průměrné rychlosti 147 MB/s. Je tedy zřejmé, že šindelové uspořádání záznamových stop zvyšuje hustotu záznamu a disk tak profituje z pomalejšího poklesu záznamové rychlosti ve směru ke středu ploten. Další profit mu v této úloze přináší samozřejmě i jeho celkově větší kapacita. Malé soubory o velikosti desítek kB nedělají SMR disku žádné problémy a nevyžadují ani volnou kapacitu jeho CMR zóny, ani její následný úklid.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
