Test disků Western Digital Blue – CMR klasika versus SMR šindel – dodatek první
Článek Test disků Western Digital Blue – CMR klasika versus SMR šindel – dodatek první

Test disků Western Digital Blue – CMR klasika versus SMR šindel – dodatek první | Kapitola 2

Petr Kupský

Petr Kupský

27. 10. 2021 23:55 30

Seznam kapitol

1. Proč přicházíme s dalšími testy 2. Iometer – pokus o zjištění velikosti CMR zóny 3. Iometer – ověření velikosti CMR zóny 4. Iometer – důkaz o proměnlivé velikosti CMR zóny 5. Úklid CMR zóny šindelového disku
6. Total Commander – kopírování pomocí fronty 7. Total Commander – přepisování pomocí fronty 8. Total Commander – kopírování složky WoT 9. Závěrečné vyhodnocení

Tímto článkem navazujeme na nedávný srovnávací test pevných disků, v němž jsme proti konvenčnímu 3TB CMR modelu WD Blue (WD30EZRZ) postavili nejnovější 4TB SMR disk WD Blue (WD40EZAZ) se šindelovým magnetickým záznamem dat, nabízející o třetinu vyšší kapacitu za srovnatelnou cenu. Tento test nyní doplňujeme o několik disciplín, které mají za cíl důkladné prověření funkce SMR disku ve velmi vysoké zátěži a nalezení jeho případných limitů.

Reklama
Reklama

Před dalšími disciplínami jsem u obou testovaných disků odstranil všechny stávající oddíly a vytvořil jediný, označený písmenem „X“, jehož velikost odpovídá celkové kapacitě disku. Následně jsem v aplikaci Iometer 1.1.0 a vytvořil testovací úlohu v délce trvání tří hodin, v níž byly postupně oba porovnávané disky WD Blue zatíženy 100% zápisem bloků dat o velikosti 64 KiB s náhodným přístupem.

Test disků Western Digital Blue – CMR klasika versus SMR šindel – dodatek první

Abych podchytil veškerou potenciální velikost CMR zóny šindelového disku (pro případ, že by těchto zón měl k dispozici několik), zahrnul jsem do testovací úlohy plnou kapacitu disku. Při tomto nastavení byl testován zápis dat náhodným přístupem na celou plochu záznamových ploten a jednalo se tak o nejnáročnější variantu nastavení s ohledem na zatížení disku.

Iometer si v tomto případě na 4TB SMR disku vytvořil testovací soubor „iobw.tst“ o velikosti 3717 GB (3,63 TB). Tento soubor vytvářel sekvenčním zápisem po celou dobu plnou rychlostí, tj. cca 190 MB/s na vnějším okraji ploten, až po cca 80 MB/s na okraji vnitřním. Přípravu testovacího souboru jsem spustil v 16:55 hodin a hotového souboru jsem se dočkal následující den v 0:55 hodin. 

Zde je vidět, jak je testování pevných disků s velkou kapacitou nesmírně časově náročné. Teprve po osmihodinové přípravě se spustila samotná tříhodinová testovací úloha se zápisem dat s náhodným přístupem, kterou bylo nutné průběžně sledovat a vyhodnocovat. Pokud bych prošvihl důležitý okamžik, kdy dochází ke změně chování disku, musel bych test kompletně opakovat. Tohle se mně samozřejmě napoprvé v nočních hodinách přihodilo a testování jsem si nedobrovolně o další den prodloužil.

Test disků Western Digital Blue – CMR klasika versus SMR šindel – dodatek první

Stejnou úlohu jsem připravil také pro konvenční 3TB CMR disk, v jehož případě měl soubor „iobw.tst“ velikost 2785 GB. Přes rozdílné kapacity testovaných disků můžeme výsledné rychlosti náhodného zápisu klidně porovnávat, neboť kapacita disku zde nehraje významnou roli. Myslím to tak, že výsledná rychlost by teoreticky neměla být odlišná o desítky či stovky procent, i když má disk větší celkovou kapacitu. Je dána zejména konstrukcí disku a předchozí syntetické testy velké rychlostní rozdíly neodhalily. Jak si ukážeme dále, teorie nemusí být v praxi vždy zcela naplněna.

Začátek testovací úlohy znamenal u CMR disku stabilní záznamovou rychlost v rozmezí 9 – 10 MB/s. Oproti tomu SMR disk nasadil výrazně vyšší rychlost v rozmezí 40 – 50 MB/s. Hodnoty vytížení disku a odezvy byly přitom srovnatelné. Je zřejmé, že SMR disk v této fázi zapisoval data spíše sekvenčním způsobem do své CMR zóny. Nenechte se zmást rozdílným měřítkem svislé osy grafu přenosové rychlosti na následujícím obrázku.

Test disků Western Digital Blue – CMR klasika versus SMR šindel – dodatek první

Konvenční CMR disk si výchozí rychlost udržoval na stejné úrovni po celou dobu trvání testovací úlohy. Proto se na dalším obrázku podíváme jen na chování SMR disku. Vlevo je zobrazen stav po první půlhodině, kdy si disk stále udržoval plnou počáteční rychlost zápisu. Ovšem ve 36. minutě u něj došlo k prudkému propadu rychlosti zápisu na úroveň 2 – 3 MB/s. V tuto chvíli se také citelně změnil zvukový projev disku, který identifikoval intenzivní pohyb vystavovacího raménka záznamových hlav. Lze z toho dovodit, že SMR disku v tomto okamžiku došla kapacita CMR zóny a on byl přinucen k zahájení průběžného úklidu.

Test disků Western Digital Blue – CMR klasika versus SMR šindel – dodatek první

V okamžiku poklesu rychlosti jsem si poznamenal dosavadní průměrnou rychlost zápisu, která činila 48 MB/s. Po vynásobení počten sekund jsem pak došel k závěru, že CMR zóna 4TB šindelového disku WD Blue má zřejmě velikost 103 GB.

Po zbytek tříhodinové testovací úlohy zapisoval šindelový disk data rychlostí cca 2 MB/s, což je sice velmi nízká rychlost, ale s ohledem na „pouze“ pětkrát vyšší rychlost konvenčního disku, nemůžeme mluvit o kolapsu. Výsledné rychlosti obou testovaných disků několik sekund před koncem úlohy vidíme na obrázku níže. Také v této závěrečné fázi byly hodnoty vytížení a odezvy obou disků zcela srovnatelné.

Test disků Western Digital Blue – CMR klasika versus SMR šindel – dodatek první

I přes skutečnost, že SMR disk po značnou dobu zapisoval pětkrát pomaleji, dokázal si rychlým zápisem s využitím CMR zóny v první půlhodině vytvořit takový náskok, který se CMR disku nepodařilo do konce tříhodinové testovací úlohy dotáhnout. Výsledky ukazují na jasné vítězství SMR disku nad diskem CMR, s dosaženou průměrnou rychlostí 11,82 MB/s vs. 9,94 MB/s, průměrnou odezvou 5,54 ms vs. 6,59 ms a průměrným počtem logických operací za sekundu 180 vs. 152. Šindelový SMR disk za tři hodiny uložil náhodným přístupem 125 GB dat, zatímco konvenční CMR jen 105 GB.

Test disků Western Digital Blue – CMR klasika versus SMR šindel – dodatek první

Pro praktické využití šindelového disku to má ale jeden zásadní háček. V tuto chvíli má zcela zaplněnou CMR zónu, takže bez jejího uklizení bude všechna další data náhodným přístupem ukládat rychlostí 2 MB/s. Naopak CMR disk poskytne i nadále rychlost 10 MB/s a později tak šindelový disk v celkovém množství zapsaných dat dožene a pokoří.

Po dokončení této úlohy jsem ponechal SMR disk v klidu a zapisoval jsem si dobu, během níž prováděl úklid. Nemohl jsem u počítače sedět stále, takže jsem jej následujících dvacet dní vždy na několik hodin spustil a sledoval, než mě to po celkových 83 hodinách přestalo bavit. Intenzita hluku, kterou disk během úklidu produkoval, se postupně měnila. Je možné, že SMR zónu disk uklidil dříve a poté začal organizovat zbývající data 3,63TB souboru „iobw.tst“. Pokud by to dělal rychlostí 2 MB/s, lehce jsem si spočítal, že bych u něj musel sedět 529 hodin. Pokusím se změřit průměrnou rychlost úklidu později na menším objemu dat.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Související články

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

PCTuning je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým PCTuning