Test setu vodního chlazení Thermaltake Bigwater SE | Kapitola 3
Seznam kapitol
Na trhu existuje v dnešní době celá řada setu vodního chlazení určeného pro osobní počítače. Liší se jak cenou tak i počtem jednotlivých komponentů ale především jejich výkonem. V dnešním testu tedy podrobíme zkoušce set vodního chlazení od tradičního výrobce Thermaltake, konkrétně se jedná o typ Bigwater SE.
Pro test setu vodního chlazení byla vybrána základní deska DFI Lanparty Ultra-D osazená dnes populárním procesorem Opteron 144. Pro účely testu byl procesor přetaktován na hodnotu 2800Mhz při napětí 1,5V.
Pozn. Původně bylo zamýšleno testovat na na stejném procesoru s taktem 3000Mhz při napětí 1,55V. Bohužel set nebyl schopen tuto frekvenci uchladit a při překročení teploty 60°C počítač vždy "zatuhl".
Jako grafická karta byla použita Leadtek GeForce 6800GT, která byla pro zvýšení produkce odpadního tepla přetaktována na jádře na hodnotu 450MHz při napětí 1,4V. Frekvence a jim odpovídající napětí na jádře pro jednotlivé režimy grafické karty jsou uvedeny ve výřezech ze screenshotů programu NiBiTor.
Testovací sestava
- Základní deska DFI Lanparty Ultra-D (Bios verze N4D702)
- Procesor AMD Opteron 144@2800MHz (9x311, 1,5V, 1024kB L2 cache)
- Paměťové moduly 2x512MB A-DATA DDR566
- Grafická karta Leadtek 6800GT 256MB PCI-E
- Zdroj Enermax 425W Noisetaker
- Pevný disk Hitachi 160 GB SATA II
- Windows XP SP2 CZ
Metodika
Jako operační systém byly použity Windows XP Professional Edition SP2 v české verzi. Pro měření teplot procesoru sloužil Speedfan ve verzi 4.27. Teplota procesoru se měřila v zatíženém stavu pomocí programu CPUburn, konkrétně byl použit typ testu BurnK7 s prioritou Normal.
Grafická karta byla zatěžována programem rthdribl a teplota jádra byla zaznamenávána programem Rivatuner v2.0 RC 15.7.
Následně byl prováděn herní test, pro zatížení jak grafické karty tak procesoru. Jako hra byl zvolen automobilový simulátor GT Legends s následujícím nastavením...
Teplota vody a okolí byla měřena dvoukanálovým digitálním teploměrem. Samotné testování probíhalo v třech fázích, kdy byla zatěžována grafická karta, pak procesor a následně oba najednou. V první fázi se zatížila grafická karta pomocí rthdribl (Real-Time High-Dynamic Range Image-Based Lighting). Po ustálení teploty vody se začaly zaznamenávat hodnoty po dobu jedné hodiny z teplotního čidla pomocí Rivatuneru. Jako kriterium pak byla hodnota s největší četností. Druhá fáze spočívala v zatěžování procesoru programem CPUburn, konkrétně BurnK7 s prioritou Normal. Teploty byly měřeny od ustálení teploty kapaliny po dobu jedné hodiny. Hodnoty byly zaznamenávány pomocí Speedfanu a opět z nich byla vybrána ta, která se v souboru hodnot vyskytovala nejčastěji. Cílem třetí fáze testu bylo prověřit výkon celého setu při zatížení jak grafické karty tak i procesoru. Toho bylo docíleno hraním počítačové hry. Teploty byly zaznamenávány jednu hodinu a to stejnými programy jako v předchozích dvou fázích. Jako kritéria byly opět brány hodnoty s největší četností. Tyto tři fáze měření byly opakovány pro 3 různé rychlosti ventilátoru na radiátoru: nejvyšší (2410 ot/min), střední (1820 ot/min) a nejnižší (1240 ot/min). Výsledkem celého testu je tedy 27 naměřených hodnot.