Úvaha: Data nám můžete svěřit bez obav, drazí blázni | Kapitola 7
Seznam kapitol
Facebook slouží pro naše šmírování, iPhone si pamatuje naši polohu, co někam napíšeme, to patří podle licenčních ujednání provozovateli služby. Kde je hranice mezi paranoiou a reálným ohrožením svobody? Po mrazivých zprávách z minulých dní přinášíme trochu temné zamyšlení nad současnou situací a blízkou budoucností.
Sociální sítě přináší další skvělý mechanismus – sociogram. Tím, jak si zapojujete „přátele“, vlastně deklarujete jistý okruh sympatií. V minulosti, když chtěl tajný zjistit, kdo všechno patří do okruhu nepřátel (kroužku anarchistů, spolku obrozenců apod.), musel použít dlouhou a pracnou sledovačku. Dnes si na Facebooku nešťastník označí „přátele“ – a díky analýze grafu sociogramu můžete snadno identifikovat, jak je skupina veliká, kdo je vůdce skupiny, kdo je vlivný člen, jak si na tom stojí ve skupině který člen, můžete měřit relativní vzdálenosti v grafu (přes „kolik lidí“ se s někým znáte) a můžete si v grafu dopočítávat relevanci vzájemných vztahů. Jde to i v případě, že vidíte jenom část sociogramu (nemáte přístup k plným datům a těžíte jenom z veřejně dostupných dat), ale je samozřejmě lepší dostat se ke kompletnímu sociogramu, který ušetří řadu odhadů.
Tato technika nedává moc smysl pro sledování skutečných teroristů. Od doby, kdy Rusové zaparkovali řízenou střelu Džocharovi Dudajevovi do ucha ve chvíli, kdy zaměřili jeho satelitní telefon, se skuteční bossové technologiím vyhýbají jako... no, jako bin Ladin internetu. Cluster analýza sociogramu ve skutečnosti slouží k tomu, abyste mezi uživateli identifikovali aktivní (nebo alespoň latentní) skupiny, které spolu sympatizují a mohly by se časem proměnit v nějaká centra odporu. Moc pěkné je to, že vy je identifikujete předem – jasně, nikdo není tak hloupý, aby na Facebooku organizoval partu pro nějaký odboj nebo podobnou činnost. Před tím, než se skupina rozhodne k nějaké aktivitě, ale obvykle existuje fáze, kdy se jenom baví a spolu sympatizují, vyměňují si názory a upevňují si přátelství.
Protože málokdo myslí dopředu, jeví se debata na Facebooku jako bezpečná a neškodná. Jenomže jakmile k tomu jednou dojde, jakmile se v mladické nerozvážnosti volnomyšlenkáři jednou na sociální síti sčuchnou, už je máte podchycené – a to je na tom úžasné. Vy je metodou cluster analýzy objevíte jako skupinu dávno před tím, než doopravdy něco udělají – a ve chvíli, kdy přejdou k akci, už máte skupinu podchycenou, víte, kdo do ní patří, kdo jsou jejich příbuzní, partneři, přátelé, máte identifikované „kontakty“ mezi skupinami, víte, jak si jsou navzájem podobné, které by spolu mohly spolupracovat, máte jejich fotky, adresy, máte jejich historky z minulosti – to vše z doby, kdy navzájem sdílené informace nepovažovali za důležité.
Konvenční metody vypadaly tak, že skupina udělala nějakou akci a vy jste je začali zkoumat „od nuly“, budovat schémata jejich vztahů a tak dále. V novém systému se stačí podívat do analýzy, protože je už máte patrně předclusterované, ale rozhodně máte uloženou historii, takže si je můžete zmapovat. Pokud máte uloženy časové řezy sociogramu (jak se vyvíjel v čase), máte ještě bohatší zdroj informací – víte, kdo je zakládající člen, kteří jsou starší, kteří noví, zda a kdy ve skupině vznikl konflikt, zda a kdy někdo odpadl a tak dále. Tím o dané skupině zjistíte strašně moc věcí, aniž byste museli zvednout zadek a jít zkoumat věci do terénu.
Na tohle všechno vám stačí jenom obří úložiště dat a dost výkonný počítač, který vám dokáže data efektivně prohrabávat. Nepotřebujete agenty, kteří mohou zradit, nemáte problém s velikostí sledované skupiny, můžete přesně definovat, kdo bude mít přístup k analýzám – a tato skupina může být malá. Nehrozí tedy, že si sledovaný nepřítel vytipuje nějaký slabý element ve vaší policejní struktuře a pokusí se ho přetáhnout na svoji stranu, což je u 100 a více lidí na vaší straně pravděpodobné. Počítačové analytické oddělení může mít deset nebo dvacet lidí, a ty si můžete velmi snadno monitorovat. Analýza sociálních sítí dovoluje sledovat více lidí než kdy dříve (prakticky všechny uživatele, protože clustery mají lokální charakter a nejde o výpočetně „těžký“ problém), dovoluje identifikovat potížisty dřív, než od „žvanění“ přikročí k činům, můžete analyzovat ex post dynamiku skupin odporu.
Celé je to bezpečnější, levnější a robustnější, než stát promořený tajnými a udavači. Inteligence a efektivita vašeho sledovacího systému navíc postupně roste s hrubou silou vyhodnocovacích serverů a zlepšováním identifikačních algoritmů. Lidská psychologie vede k tomu, že zjištěné údaje s časem neztrácejí hodnotu – lidé tvoří relativně malé skupiny přátel, jejich svazky jsou pevnější a dlouhodobější, a tím pádem se lépe kontrolují. Kdyby lidé vytvářeli neomezeně velké skupiny, které se náhodně mění, bylo by to výpočetně složité, ale v tomto případě funguje lidská psychologie proti těm, kteří mají být sledováni.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
