uvaha-proc-nepsat-hardcore-clanky-o-hardware
Hardware Článek Úvaha: Proč nepsat hardcore články o hardware

Úvaha: Proč nepsat hardcore články o hardware | Kapitola 3

Michal Rybka

Michal Rybka

28. 2. 2009 06:00 81

Seznam kapitol

1. Ne vše je zlato, co se třpytí 2. Nevděčný život moderního novináře 3. Jak naštvat všechny okolo

Pár postřehů a domněnek o tom, jaká úskalí a rizika nese občas novinařina zaměřená na počítačový hardware. Možná se budete divit, ale ono to vážně není procházka růžovým sadem na které vám do klína padají samply testovaných produktů. Dokonce ani PR manažeři si vás nehýčkají v luxusních restauracích nebo na záoceánských cestách tak často, jak se asi běžnému čtenáři může zdát...

Reklama
Úvaha: Proč nepsat hardcore články o hardware
i Zdroj: PCTuning.cz

Ještě problematičtější jsou postupy, které vedou k překračování parametrů zařízení, čímž myslím zvýšení voltáže, překlenování můstků, spojování pinů a další hacky, které jsou spíše pro hackery z oboru mikroelektroniky než pro normální smrtelníky. Pokud si s hardwarem jenom tak hrajete, můžete ještě mít plus minus přístup do skladů nějakého prodejce, protože lidi, co prodávají hardware, v podstatě také zajímá, co se z něj dá dostat. Ano, kazíte jim kšefty, ale oni jsou v podstatě také fandové do hardware, takže po mírném překecávání vám půjčí různé typy pamětí, procesorů a podobně. Ve chvíli, kdy dojde na hardwarové modifikace, ale dostanete červenou kartu. Jednak při pokusech můžete hardware poškodit a nebo zničit (a kdo to zaplatí?), ale možná ještě horší je to, když jste úspěšní a napíšete super návodový článek, jak obejít hardwarové limity. Za prvé, zase tu je vytěsňující efekt, kdy jsou prodejci nuceni prodávat levnější kusy. Za druhé - ty limity tam obvykle nejsou úplně jen tak pro nic za nic, a pokud je postup vedoucí k jejich obejití složitý, můžete hravě při pokusu o modifikaci hardware zničit. To vede k reklamacím (raná vlna reklamací). Za třetí, pokud je modifikace úspěšná, obvykle zatížíte hardware více, vystavíte ho většímu tepelnému, elektrickému, mechanickému apod. namáhání a ono pak více selhává (pozdní vlna reklamací). Koncoví zákazníci u nás mají záruku dva roky a "spotřební" hardware navržené tak, aby "běželo asi tak rok" se pak vrací na reklamacích zpět. Jaké tahanice na reklamačním oddělení pak budete mít s železem, na kterém jsou stopy po modifikacích? Za to, že váš prodejce tak řečeno připustil do skladu, pak získá odměnu ve formě vyšších reklamací a nižších zisků. Chápu, že se jim to moc nelíbí! A zvýšený přísun reklamací, u nichž je podezření na poškození při přetaktování, zvyšuje paranoiu prodejců hardware i u lidí, kteří přinášejí reklamace zcela důvodné. U nás mají fyzické osoby záruku 2 roky, ale dodavatel zboží vůči prodejci v mnoha případech jenom 1 rok, druhý rok to platí prodejce ze své kapsy. Pokud vypustíte do světa text, který v důsledcích povede ke zvýšení reklamací v druhém roce, je to pro prodejce další důvod, proč být naštvaný. 

A jak rozzuřit čtenáře

Úvaha: Proč nepsat hardcore články o hardware
i Zdroj: PCTuning.cz

Naštvat můžete pochopitelně i čtenáře, které k experimentu přesvědčíte. Kde kdo se tváří jako obrovský průkopník a hrdina, když se pouští do modifikací, aniž by se zamyslel, zda ne to vůbec má zkušenosti, znalosti a zručnost. Podle mého mínění se tito hrdinové málo bojí. Ostatně jim je obvykle sedmnáct až třiadvacet a jedním z důvodů, proč se pouští do extrémního ladění hardware, je to, že na výkonnější prostě nemají peníze. Pokud jim věc funguje, tváří se jako mistři světa. Pokud se to ale nepovede, pokus selže, hardware zničí a nebo si ho upečou, obvykle jsou první na reklamacích a tváří se, že opravdu neví, jak k té vadě došlo. Víte, já chápu extrémní tuning u lidí, kteří jsou ochotni do něj nalít spoustu peněz, dělají brutální modifikace včetně hlubokého chlazení a berou to tak, že pokud zařízení zničí, tak je holt zničené. Je to v jistém slova smyslu extrémní překonávání mezí - koupí drahý procesor a udělají s ním strašné věci, aby ho dostali na úroveň, kde ještě nikdo nebyl. Rozmontují drahý přehrávač, aby z něj odstranili nějaký omezovač. Vezmou celou baterii drahých SSD disků a pokouší se z toho sestavit übermaximální pole. Tohle jsou frajeři, kteří se podobají závodníkům F1 či milovníkům extrémních sportů - nebojí se vrazit do svého hobby hodně peněz, nebojí se velké ztráty a jediné, o co jim jde, je "být tam první". Takovéto experimenty ale patří spíš do kategorie "lifestyle", není to nic pro smrtelníky, nic praktického. Respektuji to, ale musím říci, že mě osobně články o soutěžích v extrémním přetaktování nudí. V podstatě je to čtení o sportu, nic jiného. Překonali jsme na héliovém chlazení 6 GHz, 10 GHz, 15 GHz, whatever. Je to stejné, jako číst si o mistrovství světa ve skoku do výšky - na takové lidi můžeme být hrdí, ale co z toho? To není pro smrtelníka, který si našetřil 20.000 Kč na počítač a mrzelo by ho, kdyby o ty peníze přišel. Jemu raději navrhnu realistickou sestavu a pokud ji budu přetaktovávat, tak velmi konzervativně, bez navyšování voltáže apod. Za zcela minimální riziko dostane kapku výkonu navíc, nic extrémního.

Kdy je extrémní opravdu extrémní?

Úvaha: Proč nepsat hardcore články o hardware
i Zdroj: PCTuning.cz

Realisticky: Těžko můžete lidem radit, jak si doma sestavit dusíkem chlazený stroj. To je šílenství. U nás jsou čtenáři celkem měkoty, zašvejkují si v diskusích, ale nehrozí, že by po ugrilování stroje dali žalobu na redakci a domáhali se náhrady hardware, odškodnění za zranění při vyhoření, duševní újmu s tím spojenou a náklady soudní pře. Náklady za škody způsobené články o extrémní manipulaci s hardware obvykle nesou prodejci, kteří pak řeší mraky obskurních reklamací. Při čtení o tom, jak můžete získat výkonný stroj a ušetřit přitom spousty peněz, se zalesknou očka každému. Dost lidí, vybavených sebevědomím, to následně i zkusí. A dost z nich, kteří jsou vybaveni sebevědomím, ale jinak jsou leví a popřípadě i dutí, něco závažně podělají - a je problém. Myslím, že jenom velká složitost sestavování vodního chlazení nás spasila od řady nehod, které by napáchali pokusníci - a to už nemluvím o kryochlazení. Při představě čtenáře, který se zmrzačil dusíkem a nebo mu zamrzl vnitřek komputeru, protože se rozhodl upytlit vlastní kryosystém po domácku, je mi docela nevolno. Naprosto mi stačí nešťastníci, kteří neumí svůj počítač přetaktovat bezpečně, myslí si, že když se dostali do Windows, vše funguje jak má - a pak se strašně diví, proč je systém nestabilní, proč jim to všelijak divně padá a podobně. Před lety jsme zkoušeli poradnu pro lidi, kteří se pouští do přetaktování - ale poměrně záhy jsme si to rozmysleli, protože nám došlo, že na nás přesunují zodpovědnost za výsledek svých pokusů. Je obrovský rozdíl mezi člověkem, který ví, co dělá a tím, který si přečetl nějaký článek, podle kterého je přetaktování strašně easy a dá to každý, kdo složí Lego. Nedá. Horší je ale to, že svůj text můžete zepředu i zazadu obplácat varováními, ale stejně se do riskantních operací pouští i lidi, kteří by si měli raději připlatit za to, aby jim někdo počítač navrhl a sestavil. 

Vítejte na západě

S každým dalším a dalším rokem jsou zákazníci více informováni o svých právech. Kdysi byl největší horor, kterého se mohl autor dopustit, překlep ve článku o velkých firmách. Pokud si to firma vyloží špatně, máte na krku problém. Viděl jsem situaci kolem omylu (podotýkám - omylu!) v grafu, který končil žalobou za padesát milionů. Nyní ale zákazníci ví mnohem lépe, co si mohou dovolit a co ne. Zatím následky hardcore článků nesou jenom prodejci a občas větší média, obvykle ze strany velkých firem, kterým se nelíbí, že ukazujete, jak to či ono obejít. Na internetu můžete s experimenty být stále za hrdinu, ostatně článek můžete ex post upravit - ale je jenom otázkou času, až si někdo vzpomene, že jste to byli VY, kdo mu doporučil tu a tu metodu a on kvůli vám přišel o počítač a o velmi cenná data na něm ukrytá. Četli jste někdy nějakou EULA, myslím tím až do konce? Nepřišlo vám divné, že je to text, který zmiňuje jen velmi málo o tom, co dostane zákazník a převážně mluví o tom, co po výrobci nemůže a nesmí chtít, co s výrobkem nesmí dělat a všeobecně je to povídání velmi nepřátelské? Nu, je to opřeno o zkušenosti z rozvinutých zemí. Osobně si myslím, že je jenom otázkou času, že až si někdo něco přetaktuje a usmaží na základě vašeho článku grafiku - a až ho vyhodí od prodejce s reklamací s tím, že si za to může sám neoprávněnou manipulací, obrátí se na vás, ať mu to zaplatíte. Ideálně včetně škod na datech, o které přišel.

Koneckonců - navedli jste ho k tomu, nebo ne?

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama