Úvaha: Trable s modularitou na jedno použití | Kapitola 6
Seznam kapitol
Zdá se to tak jasné a jednoduché: Modulární počítač, třeba jako konvertibilní stroj, který se změní na tablet anebo notebook podle toho, jak se vám to hodí. To je přece lákavé, ne? Ale nebylo tu už někdy podobné snahy? Jaká úskalí má modulární řešení a komu to nakonec prospěje nejvíc?
Daleko nejradikálnější formou dokovatelných zařízení jsou nové konvertibilní stroje. Zdaleka nejodvážnějším konceptem byl Asus Padfone, který je daleko revolučnější, než usedlé Tango PC: Máte telefon, který můžete používat samostatně. Pokud chcete například hrát hry, zadokujete telefon do těla tabletu. Tablet přitom nefunguje jenom jako větší zobrazovadlo, ale také jako sekundární baterie. K Padfone bylo možné ještě navíc přidat klávesnici, která obsahovala třetí baterii, se kterou se, podle údajů výrobce, bylo možné dostat na hranici až 102 hodin provozu (devítinásobek základní výdrže). Famózní řešení, bezpochyby, ale docela dost drahé – a navíc srdcem byl stále ten telefon, což znamená drahé a méně výkonné, než by se uživatelům líbilo.
Podstatně usedlejší řešení představují tablety s modulem klávesnice, jako je Asus Transformer Book s Windows 8.1 či nějaký ze strojů Asus Transformer Pad. Nejluxusnějším strojem Asusu podobné koncepce je Asus Transformer Trio, který představuje hybrid mezi strojem s Windows 8.1 a Androidem 4.2. Tahle dvouprocesorová záležitost je opravdu hodně mastná: 26 tisíc je vážně hodně a osobně bych za takové peníze šel spíš do Macbooku Air, než do hybridu mezi Androidem a Windows. Jsem skeptický nejen proto, že to je drahé řešení, ale taky proto, že si živě pamatuji práci s počítači na konceptu „jeden hardware, více systémů“. Tento koncept nebyl praktický ani u Commodore 128, který měl dokonce režimy tři (C64, C128 a CP/M), ale ani u hybridů DOS+něco, jako byl Bicom 286, který šlo bootovat jak do DOSu, tak i do něčeho jejich vlastního, co připomínalo spíš kapesní počítač. Je to zkrátka komplikované řešení, které přináší víc problémů, než výhod: Máte dva systémy s dvojím ovládáním, zkoumáte, ve kterém režimu jste, kde jsou vaše data a tak dále. V praxi je lepší mít dva levnější stroje, o které se můžete s někým podělit, než jednoho drahého kočkopsa.
Mnohem logičtější je modulární koncept tablet + notebook s jedním systémem. Před časem jsem zkoušel HP Slatebook x2 s Androidem, který je zajímavý, ale v praxi narazíte na problémy s tím, že má například druhé úložiště v klávesnicové části, takže pokud ho chcete používat, musíte si klávesnici připojit.
S připojenou klávesnicí pro změnu nelze vysunout kartu z úložiště v tabletu – a tak dále. Zkrátka je to méně praktické, než by se mohlo zdát. Pokud vyrážíte na cesty, stejně si musíte vzít i modul klávesnice – a celek je poměrně těžký. Pokud přijdete o jednu část celku, můžete druhou vyhodit. Nesmějte se, už jsem v bedně pro recyklaci viděl několik klávesnic od konvertibilních strojů! Pokud byste využívali například generickou bluetooth klávesnici, mohli byste ji používat klidně i dál s jiným tabletem.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
