Vzestup Číny: výhra globalizace nad zdravým rozumem | Kapitola 2
Seznam kapitol
Vzestup Číny byl léta ukazován příznivci globalizace jako ohromný úspěch jejich teorií. Ve skutečnosti šlo o obří strategickou chybu, zhruba stejného formátu, jako když se starověký Řím rozhodl „outsourcovat“ svoji obranu najatým barbarům. Sami dnes a denně příspíváme k tomu, aby Čína sílila jako nikdy dřív.
Zvolte nejlepší hry roku 2023 a vyhrajte herní hardware
S partnerem Samsung SSD přinášíme velkou čtenářskou a redakční anketu. Za svůj hlas pro nejlepší hru můžete získat řadu cen…
Dvacáté století bylo pro Čínu celkem jízda, dvě války s Japonskem, do toho občanská válka a nástup Maova komunismu, který byl tak svérázný, že se rozhádal i se Sovětským svazem. Čína se stala takovým zvláštním socialistickým feudalismem, opět celkem uzavřeným – a moc jim to nefungovalo, o čemž svědčí i „Tříletý hladomor“, který stál něco mezi patnácti a čtyřiceti miliony mrtvých. Příčiny hladomoru byly „celkem klasicky čínské“ – nižší úředníci nahlašovali lepší sklizně, než byla skutečnost a vedení pak zvýšilo exporty a změnilo strukturu plodin. Tento zdánlivě iracionální akt má kořeny čínské tradici „nesdělovat špatné zprávy“ – protože když jste přišli do císařského paláce se špatnými zprávami, tak se stalo hádejte co. Spousta rysů čínské kultury má kořeny v brutálním darwinistickém výběru, kterým čínská populace opakovaně procházela (při sjednocování Sedmi království docházelo údajně k vyvraždění až 80 % populace), takže se nemůžeme divit, že Číňané jsou „trochu jiní“.
Jejich „trochu jinakost“ vedla Západ k přesvědčení, že jsou zaostalí. Od debat na palubě lodi Terror ze stejnojmenného seriálu přes nářky západních konzultantů nad stavem čínského námořnictva na konci 19. století až po údiv Američanů, kteří sledovali, jak ve čtyřicátých letech Číňané budovali letiště čistě rukama – tam někde vznikala představa, že se díváme na národ téměř primitivní. Jenomže tak to nikdy nebylo, oni byli hrdí na to, co dokázali – a tradičně byli ochotní obětovat opravdu hodně, aby vzniklo to, co se rozhodli budovat.
By USAAF; SDASM Archives, 2010-07-29 14:07 - 19 - COLOR, P-51 Flightline, Laohwangping, June 1945; Repository: [http://www.sandiegoairandspace.org/library/stillimages.html San Diego Air and Space Museum Archive
Uploaded by PDTillman, Public Domain, Link
Po Druhé světové měla Amerika s Čínou řadu problémů. Čína podporovala Severní Koreu, podporovala Severní Vietnam a navíc vždy považovala Taiwan za nedílnou část svého území, zatímco Amerika naopak uznávala Taiwan jako skutečnou Čínu. K rozmražování vztahů mezi USA a Čínou došlo až po čínsko-sovětských pohraničních konfliktech, kdy Američanům došlo, že by „blok socialismu“ možná trochu mohli rozklížit. A po oťukávání v sedmdesátých letech přišla ta osmdesátá, kdy vznikly zóny, které fungovaly tak trochu kapitalisticky a umožnily západním investorům přístup ke zdánlivě neomezené levné čínské práci. A je to přístup skutečně zásadní – mezi lety 1980 a 2004 narostl objem čínsko-amerického obchodu z 5 miliard amerických dolarů na 231 miliard.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
