Wolfenstein: The New Order – střílečka, jaká tu dlouho nebyla | Kapitola 2
Seznam kapitol
Co by se stalo, kdyby Hitler vyhrál válku? Na to se pokouší odpovědět zástupy historiků, romanopisců a dalších zvídavých lidí, včetně tvůrců videoher. Střílečka Wolfenstein: The New Order je v tomto ohledu nejčerstvější snahou o vyložení alternativní historie. A rovnou prozradím, že jde o nejlepší FPS pro jednoho hráče, která v poslední době vyšla.
Hra je vůbec podávána jako filmový blockbuster. Vysoké produkční hodnoty se neodrážejí jen v poměrně slušné úrovni filmečků, ale také například ve vysoké kvalitě dabingu. Díky tomu se jednak rychle ponoříte do dění ve hře a také dokážete v pohodě vycítit emoce postav i bez toho, že byste rozuměli, co říkají, takže si hru dobře užijete i bez znalosti angličtiny, nebo jiného světového jazyka.
Zajímavostí je, že o dabing Blazka se postaral Brian Bloom, který se vedle několika štěků v seriálu Melrose Place nebo CSI: Miami podílel na dabingu akčních her Kane & Lynch: Dead Men a sequelu Kane & Lynch 2: Dog Days.
Ani namluvení ostatních postav ve hře však nijak nestrádá. Osobně se mi hodně zamlouval například dabing Frau Engel a její blonďatý vydržovaný chlapeček Bubi. Tato bizarní dvojice je vůbec scénáristicky moc dobře zvládnutá, takže při každém setkání s ní budete patřičně zhnusení, nebo vám rovnou půjde mráz po zádech. A to se dá říct i o pár dalších výjevech.
Nacisty si tu prostě ani náhodou neoblíbíte, postupem času se vám navíc budou hnusit víc a víc, což je opravdu dobře. Líbil se mi taky nesmlouvavý přístup autorů k vyobrazování syrových scén, které se nesnaží být přístupnější kvůli PEGI hodnocení, ale jdou do toho po hlavě, čímž ve vás vykřešou další emoce. Na druhou stranu je třeba připustit, že k násilí a hnusu za každou cenu se Wolfenstein: The New Order nesnižuje, o čemž svědčí například nemožnost rozstřelit hlavu mučeným vězňům v laboratoři. Pakliže se o to pokusíte, Blazko prostě jen skloní hlaveň pistole.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
