Závislí na Západu, závislí na Východu aneb trable EU s technologickou inovací | Kapitola 3
Seznam kapitol
S tím, jak se umělá inteligence stále rychleji rozvíjí, ukazuje se, že jako Evropa máme reálný problém s inovací. Ne že bychom v Evropě kdysi neinovovali, ale dnes se tak nějak vezeme za světovou špičkou a spíš tak připomáháme, než abychom opravdu dominovali anebo třeba dokonce vedli.
Co si myslí o problémech výroby procesorů v Evropě GPT-4?
Výroba vlastních procesorů v Evropě je omezena z několika důvodů:
• Nedostatek investic: Vývoj a výroba procesorů vyžaduje značné finanční prostředky. Evropské země obvykle neinvestují tolik do těchto oblastí, jak to činí země jako USA, Čína nebo Tchaj-wan.
• Odborné znalosti: Vývoj a výroba procesorů vyžaduje širokou škálu odborných znalostí. Tento průmysl je v Evropě méně rozvinutý než v jiných regionech, což znamená, že je zde menší základna odborníků.
• Infrastruktura: Moderní výrobní procesy procesorů vyžadují sofistikovanou infrastrukturu a technologie, které nejsou v Evropě tak rozšířené. Evropské země musí obvykle získávat technologii a know-how od zahraničních společností.
• Globální konkurence: Evropské společnosti soupeří s giganty průmyslu, jako jsou Intel, AMD, Samsung, TSMC a Qualcomm. Tito hráči mají velké zdroje a silné pozice na trhu, což činí konkurenci těžkou.
• Závislost na dovozu: Evropské země jsou z velké části závislé na dovozu polovodičových součástek a procesorů z Asie a USA. To může vést k menšímu zájmu o rozvoj vlastního průmyslu, protože dovoz může být často levnější a efektivnější.
• Politika a regulace: V Evropě může být náročnější získat potřebná povolení a splnit regulační požadavky, které mohou ztěžovat rozvoj a výrobu vlastních procesorů.
Přesto se Evropa snaží snížit závislost na dovozu a rozvíjet svůj vlastní polovodičový průmysl. Například v rámci Evropského mikroelektronického ekosystému (ECS-SRA) se země EU pokoušejí spolupracovat na inovacích a výzkumu, aby zlepšily svou konkurenceschopnost na trhu s procesory a dalšími polovodičovými technologiemi.
Docela dobré body. Osobně bych viděl jiné problémy, jako je například problém s dostupností surovin anebo levných energií, ale výše uvedená témata jsou validní. Podívejme se na ně bod po bodu.
Nedostatek investic
Podle dokumentů Evropské komise chce Evropa investovat do výroby procesorů 20 miliard eur během deseti let (Evropská digitální dekáda 2020-2030). Samsung oznámil, že hodlá investovat 230 miliard dolarů do nových fabů v Jižní Koreji během následujících 20 let. Jenom jeden jejich fab blízko amerického Austinu má vyjít na 17 miliard dolarů sám o sobě.
Odborné znalosti
Zde si netroufám soudit, ale většina odborníků, se kterými jsem se bavil, mi jasně řekla, že odborníci jezdí za továrnami, kde mohou inovovat – že idea, že vy inovujete tady a někdo to vyrábí jinde, je prostě nesmysl. V okamžiku, kdy nemáme dost pokročilých fabů, není kde získávat zkušenosti. To není o neschopnosti, ale někde se specializované vzdělání musí rozvíjet – a bez výroby to půjde špatně.
Infrastruktura
Evropská infrastruktura je dobrá, ale špičkové faby jsou velmi náročné jak na energii, tak i například na extrémně čištěnou vodu. Představují masivní ekologický problém – a to je taky důvod, proč se podobná produkce z Evropy stahovala. Zvlášť velký problém jsou schvalovací procesy a obstrukce, které postaví do cesty zelené neziskovky – schvalovací proces na podobný objekt se může táhnout až 10 let.
Video zveřejněné na kanále Samsung Semiconductor u příležitosti Světového dne vody 2023.
Poukazuje na Osan Stream revitalizovaný s využitím velkého objemu čisté vody vypouštěné
z polovodičové lokality Samsung, která umožnila návrat vyder a zlepšení biologického ekosystému.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
