Zrození legendy Commodore VIC-20: Co stálo za jeho úspěchem v USA | Kapitola 4
Seznam kapitol
První počítač, jehož se prodalo milion kusů. Commodore VIC-20 zahájil svou pouť po Spojených Státech před Vánoci 1981. Za nízkou cenu nabízel uživatelům víc než soudobé herní konzole a díky podpoře programátorů ze strany Commodore se této platformě začala věnovat i spousta vývojářů.
Jak na nás dnes působí?
Ačkoliv jsme si právě dovyprávěli o velkolepém úspěchu počítače VIC-20 v roce 1982, je bohužel třeba říci, že pokud si jej vyzkoušíme dnes, tak je ta technologická propast doslova příšerná. Osmibitové Atari, Commodore C64 i ZX Spectrum, to vše dokáže i dnes zaujmout ty mladší, neznalé počítačové historie. Pro VIC-20 to ale neplatí. Bohužel, ta primitivnost her i vyluzovaných zvuků je pro současníky příliš evidentní.
Přitom počítač může mást tělem, protože na první pohled připomíná první verzi Commodore C64 – není se co divit, byl z nedostatku času použit stejný case, jak si povíme příště. Jenže od chvíle zapnutí a zděšeného „proboha, co to je“, přes zkoušení dalších a dalších zásuvných modulů (s obvyklým cimrmanovským střídáním prvků očekávání a zklamání), po hrátky s kazetovým magnetofonem a ujištěním, že je opravdu tak zoufale pomalý, to vše s sebou nese spíše nepříjemný pocit ze zkoušení něčeho, co má dnes opravdu problém jakkoliv zaujmout.
Samozřejmě, je to naše chyba. Srovnáváme buď s pozdějšími platformami, kde opravdu VIC-20 působí velmi primitivně, nebo sice s dobovým Atari, ovšem s mnohem pozdějšími hrami, kdy už se programátoři naučili využívat velmi solidní Atari hardware. Pokud budeme opravdu poctiví a postavíme vedle sebe VIC-20, konzoli Atari 2600, případně mikropočítač TI 99/4a, tedy tehdejší reálné konkurenty, zjistíme, že VIC-20 vůbec není špatný. Hry na něm jsou obvykle lepší než na Atari 2600, a je jich několikanásobně více než na TI 99/4a.
Takže ač to na nás dnes tak rozhodně nepůsobí, VIC-20 představoval v letech 1981–82 velmi solidní hardware a vůbec se nelze divit jeho úspěchu. Pochopitelně, byl krátkodobý. Za dveřmi čekal nástupce C64 a v dalekém Albionu se zrodilo ZX Spectrum. I tak je ovšem dodnes obdivuhodné, že ačkoliv měl VIC-20 nesmírně krátkou životnost jen zhruba dva roky největší slávy (prodával se až do roku 1985 a celkově se prodalo 2,5 milionu kusů), byl neuvěřitelně prodejně úspěšný. Celkově pro něj existuje nějakých 800 her a aplikací, což na tak krátkou dobu není vůbec špatné – mnohé počítače, prodávané delší dobu, se mohou pochlubit daleko menším množství softwaru. Ten obdivuhodný titul „první mikropočítač, jehož se prodalo milion kusů“, si rozhodně zaslouží. Jack Tramiel skutečně splnil svoje předsevzetí. Zajistil počítač pro masy, nejen pro bohaté.
