50 stran právničtiny lidsky – rozebíráme smlouvu ACTA | Kapitola 7
Seznam kapitol
ACTA byla tiše podepsána. Možná se nás vláda snažila ochránit od toho, abychom o ní přemýšleli a případně šli protestovat. Přece jenom je zima. I naše média vše přešla bez většího zájmu, je přece důležitější, že ministerský řidič bral 60 tisíc měsíčně a narodila se fialová kráva. Co smlouva znamená a kam vůbec směřuje?
Oddíl 3 – Opatření na hranicích
Článek 14 – Malé zásilky a osobní zavazadla
„1. Každá smluvní strana musí uplatňovat tento oddíl u zboží obchodní povahy zasílaného v malých zásilkách.
2. Smluvní strana může upustit od uplatnění tohoto oddílu u malého množství zboží neobchodní povahy nacházejícího se v osobním zavazadle cestujícího.“
Článek 16 – Opatření na hranicích
„1. Každá smluvní strana přijme nebo zachová postupy, pokud jde o dovozní a vývozní dodávky, podle nichž:
a) její celní úřady mohou jednat z vlastní iniciativy, aby pozastavily propuštění podezřelého zboží; a
b) nositel práv může v případě potřeby požádat své příslušné orgány, aby pozastavily propuštění podezřelého zboží.“
To je onen slavný článek o tom, že stát přijme opatření, aby vám celník podle svého uvážení zadržel to, co mu přijde podezřelé a co nepřímo naznačuje, že vám může prohledat počítač a nebo média. Jak by jinak zjistil, že u sebe něco podezřelého máte? Podle toho, co zmiňuje článek 14, je možné, že vám celníci nebudou muset pokaždé zabavovat na hranicích to, co jim přijde podezřelé a co možná porušuje něčí autorská práva. To ale neznamená, že byste před něčím takovým byli chráněni – závisí to na rozhodnutí té či oné země.
Rozhodně to ale neplatí pro zásilky, takže jestli jste si rádi vozili něco z DealExtreme, pak podle mě tato klauzule jednoznačně říká, že zásilku prohlédnou a když jim bude připadat, že něco porušuje, tak vám ji zabaví a posléze zničí. Levné kabely, sluchátka, obaly? Zapomeňte. Kupte si to oficiálně dovážené, značkové, pouze pětkrát až desetkrát dražší. Tady už nejde o to, že nějaká firma vozí fake zboží a prodává ho jako originál, už si nebudete z vlastní vůle moci pořídit alternativu k originálu.
Oddíl 5 – Prosazování práv k duševnímu vlastnictví v digitálním prostředí
Článek 27 - Prosazování v digitálním prostředí
„4. Smluvní strana může v souladu se svými právními předpisy a nařízeními zajistit, aby její příslušné orgány měly pravomoc nařídit poskytovateli internetových služeb, aby nositeli práv neprodleně poskytl informace umožňující identifikaci účastníka, jehož účet byl údajně využit v rámci činností porušujících právo, pokud tento nositel práv uplatnil právně dostačující žalobu na porušení práva k ochranné známce nebo autorského práva či práv s ním souvisejících a pokud jsou takové informace žádány pro účely ochrany nebo prosazování těchto práv. Tyto postupy musí být uplatňovány způsobem, který vyloučí vytváření překážek zákonné činnosti včetně elektronického obchodu, a v souladu s právními předpisy této smluvní strany zachová základní zásady jako svobodu projevu, právo na spravedlivý proces a soukromí.“
Pokud má nějaký vlastník práv pocit, že nějaký uživatelský účet porušil jeho právo, řekne si providerovi a ten vás musí identifikovat tak, aby vás mohl vlastník práv dostat k soudu. Poskytovatel připojení se tak stává jak vaším servismenem, tak zároveň i policajtem. Policejní servis pak, podle všeho, bude povinen poskytovat zdarma každému nositeli práv, který si řekne. Stát „může“ zařídit, aby to pěkně frčelo („měl by“ to zařídit).
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
