50 stran právničtiny lidsky – rozebíráme smlouvu ACTA | Kapitola 3
Seznam kapitol
ACTA byla tiše podepsána. Možná se nás vláda snažila ochránit od toho, abychom o ní přemýšleli a případně šli protestovat. Přece jenom je zima. I naše média vše přešla bez většího zájmu, je přece důležitější, že ministerský řidič bral 60 tisíc měsíčně a narodila se fialová kráva. Co smlouva znamená a kam vůbec směřuje?
O ACTA jsem se v článku o Megauploadu nezmiňoval proto, že jsem vůbec netušil, že se něco podobného chystá. O podpisu jsem se dozvěděl až ve čtvrtek večer, v době, kdy už byl článek zalomený. Nejsem přívrženec konspiračních teorií a tajných komplotů, které se ve vší tichosti vaří v ústraní, aby nezatěžovaly prostého občana svou elaborativností. Nevěřím obvykle tomu, že skupinka lidí si ve vyhřívané kanceláři usmyslí pravidla, která mají změnit chod světa a prostě ho ostatním naservírují, aniž by je k jejich prosazení museli přesvědčovat demokratickými procesy. Tu náhle, ve čtvrtek 26. ledna 2012, zjišťuji, že takové komploty existují a to i v dnešní době.
http://www.davidhammerstein.com
Ministerstvo průmyslu a obchodu se tváří normálně, všechno je v pořádku, není tu nic k vidění občané, rozejděte se! Doufám, že na rozdíl od Mnichova jsme se nevydali v šanc klasickým „Podepiš!“ - „Podepíšu!“, ale ministerstvo se rozhodlo účast na této dohodě alespoň zobchodovat. Třeba tak, že podepsali Američany favorizující smlouvu ACTA za tu cenu, že se Američané po dvaceti letech konečně přestanou navážet do českých pivních značek. (Já vím, pořád jsem optimista.)
Široká veřejnost se o ACTA nezajímá a mainstreamová média to koneckonců uvádějí spíše jako zajímavost. Je to vnímáno jako „internetová věc“, o kterou se běžný občan zajímat nemusí. Tohle kouzlo je částečně způsobeno tím, že ACTA je psána velmi vágně a tak trochu mi připomíná Hlavu XXII. Skutečně, některé pasáže jsou prakticky zcela nesrozumitelné, což není dobré znamení. ACTA navíc nevypadá ani tak jako dohoda, ale spíš spolek, do kterého můžete vstoupit, můžete z něj vystoupit, obsah dohody se může měnit za chodu a je plný obratů jako „může“, „přiměřený“, „snaží se“, „v případě potřeby“, „podporuje“ či „usiluje“. Je tedy docela zásadní otázkou, co to vlastně dohromady znamená. „Pane učiteli, snažil jsem se přijít do školy a usiloval jsem, abych se tam opravdu dostal, ale nakonec jsem šel radši hrát fotbal.“ No páni!
ACTA obsahuje některé perly, které si stojí za to přečíst nahlas. Můj favorit je článek 6 (Obecné povinnosti v souvislosti s prosazováním práv), odstavec 4, který říká: „Žádné ustanovení této kapitoly nelze vykládat tak, že od některé ze smluvních stran vyžaduje, aby její úředníci nesli odpovědnost za úkony provedené při výkonu svých úředních povinností.“ Tak tohle by snad nenapsal ani Franz Kafka.
Četl jsem povícero interpretací, co ACTA přináší, ale problém je v tom, že mnoho „jasných závěrů“ z ní nevyplývá. Tak například najdete na internetu možný závěr, že podle ACTA budou region free DVD přehrávače ilegální. ACTA říká, že by to mohlo být ilegální, pokud to region free DVD nemá nějaký jiný komerčně významný význam mimo obcházení prostředku, což podle mě má – slouží přece hlavně na to, abyste se na tom mohli dívat na filmy. Spíše než na nějaký jasný zákon se tedy díváme na texty, které vypadají, jako by je vyplodilo orákulum z delfské věštírny a tím pádem si je každý může vyložit jak chce.
http://www.davidhammerstein.com/
Když si text čtu opakovaně dokola, tak na mě osobně působí tak, že primárně zaciluje spíš na velkoobjemový dovoz fake zboží, což by vysvětlovalo, že se do podpisu zrovna nehrne Čína. Často se tam zmiňuje, že nějaká činnost je špatná, pokud se provádí v „komerčním rozsahu“, což by nutně nemuselo znamenat, že by to mělo platit úplně na každého jednotlivého spotřebitele. Jenomže rozsahy nejsou nikde definovány. Navíc ve smlouvě není nikde ani náznak vynětí „fair-use“ použití, čímž se obvykle myslí volná užití (užití pro osobní potřebu s výjimkou případů, kdy to není povoleno) a nebo další zákonné licence (jako jsou citace a podobně). Nic takového tam jednoduše není, naopak se opět o něco více betonuje ochrana DRM, což není dobré znamení. I když mi v tomto konkrétním znění nepřijde nic extra radikálního, je to taková „noha vražená do dveří“, která vytváří předpoklad pro tvorbu budoucích zákonů a navíc dovoluje změnu sama sebe návrhem některé ze smluvních stran a následným schválením výborem. Je to takový pěkný trójský kůň, kterým mohou Američané vyvážet svoji legislativu do cizích zemí metodou postupných návrhů na vylepšování ACTA.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
