50 stran právničtiny lidsky – rozebíráme smlouvu ACTA
i Zdroj: Pctuning
Hardware Článek 50 stran právničtiny lidsky – rozebíráme smlouvu ACTA

50 stran právničtiny lidsky – rozebíráme smlouvu ACTA | Kapitola 6

Michal Rybka

Michal Rybka

1. 2. 2012 03:00 64

Seznam kapitol

1. Střípky z posledního týdne 2. Špatné PR 3. Tak nám vláda podepsala ACTA 4. Překlad smlouvy ACTA z angličtiny 5. Překlad z právničtiny I. 6. Překlad z právničtiny II.
7. Překlad z právničtiny III. 8. Překlad z právničtiny IV. 9. Překlad z právničtiny V. 10. Potřebujeme vůbec autorskoprávní ochranu? 11. Bezesporu přichází změna

ACTA byla tiše podepsána. Možná se nás vláda snažila ochránit od toho, abychom o ní přemýšleli a případně šli protestovat. Přece jenom je zima. I naše média vše přešla bez většího zájmu, je přece důležitější, že ministerský řidič bral 60 tisíc měsíčně a narodila se fialová kráva. Co smlouva znamená a kam vůbec směřuje?

Reklama
Reklama

Článek 9 – Náhrada škody

1. Každá smluvní strana zajistí, aby její soudní orgány v občanskoprávním řízení týkajícím se prosazování práv k duševnímu vlastnictví měly pravomoc nařídit porušovateli, jenž věděl, že se dopustil porušení, nebo se lze důvodně domnívat, že o tom vědět měl, aby nahradil nositeli práv škodu, kterou nositel práva utrpěl v důsledku porušení práv. Při určování výše náhrady škody za porušení práv k duševnímu vlastnictví mají soudní orgány pravomoc uvážit mimo jiné rozumnou míru hodnoty, kterou navrhne nositel práv, jež může zahrnovat ušlý zisk, hodnotu zboží nebo služeb, kterými byla porušena práva, a to na základě tržní ceny nebo doporučené maloobchodní ceny.

Soudní orgán by měl přihlížet ke škodě, kterou si navrhne sám nositel práv. Jak nám ukazuje historie, nositel práv si obvykle svých věcí nesmírně váží a škody odhaduje zcela hypoteticky, ale velmi štědře. Vybavuje se mi jedno jméno: Enron. Tato firma se rozhodla přejít na účetnictví  HFV (Hypothetical Future Value Accounting), které započítává zisky na základě jejich „očekávané budoucí hodnoty“. Tato hodnota, jak později uznala jedna z jejich právniček, je „velmi subjektivní“, což je vlastně takový eufemismus pro „kompletně vycucané z prstu“. Ne nadarmo právě proto Enron zkrachoval – představa, kterou budoval o svých úspěších a na nichž stála hodnota jeho akcií, se zásadně rozcházela od reality. To, že HFV dovolilo mnoha lidem z jeho vedení pořádně si na úkor akcionářů namastit kapsy, je všeobecně známé. Ale pryč od firmy, která se do posledního svého záškubu chlubila svou poctivostí a otevřeností.

Ukážeme si, jak takový hypotetický výpočet škody funguje. Koncept hypotetických výnosů a hypotetických škod stojí na přesvědčení, že „co se mohlo stát, to se taky mělo stát“. Můj původní článek o Megauploadu dosáhl 2 000 000 kliků rozdělených do deseti kapitol. Protože jsem pro účel příkladu na chvíli autor, žijící ve světě „co se mohlo stát, to se taky mělo stát“, nebudu bádat nad tím, zda to je čtenost opakovaná, zobrazení strany a nebo přečtení celého článku. V mém optimistickém světě unikajících zisků je počet unikátních čtenářů roven 200 000. Kdyby mi každý, kdo článek četl, navrhl odměnu 50 haléřů, mohl bych získat odměnu 100 000 Kč, což je na poměry lokálního autorství v internetových médiích opravdu docela zajímavá částka. Ve skutečnosti mi čtenáři navrhli odměnu jenom 1500 Kč.

Kdybych se postavil bok po boku ostatním ukřivděným autorům, kteří věří v to, že každá nezaplacená kopie je připravila o reálný příjem, mohl bych tlouci do stolu a vykřikovat, že mě „freeloadeři“ (ti, kteří si článek přečetli, ale „nezaplatili“ za něj kliknutím na mých 50 haléřů) obrali o 98 500 Kč. To je totiž „hypotetická škoda“, kterou jsem utrpěl, kdyby platilo, že „co mohlo být, to se taky mělo stát“. Za to už bych měl solidní katanu přímo z Japonska. Rozumíte tomu? Tohle je pro mě úplně reálná ztráta jako pro všechny autory, kteří si stěžují na hrozné pirátské řádění. Přesto mi absolutní většina čtenářů neklikla na návrh odměny, i když nejde o jejich peníze (a tak by si tu námahu s kliknutím dát mohli).

A teď si představte, že bych s takto spočtenou škodou mohl jít k soudu a předložit ji jako návrh na kompenzaci. Je vidět, v čem je problém?

Článek 10 – Jiná nápravná opatření

1. Alespoň pokud jde o zboží porušující autorská práva a zboží s padělanou ochrannou známkou, zajistí každá smluvní strana na žádost nositele práv, aby její soudní orgány měly v občanskoprávním soudním řízení pravomoc nařídit, aby zboží, kterým jsou porušována práva, bylo s výjimkou mimořádných okolností zničeno bez jakékoli náhrady.

2. Každá smluvní strana dále zajistí, aby její soudní orgány měly pravomoc nařídit, aby materiály a nástroje využívané převážně při výrobě nebo zhotovování porušujícího zboží byly bez zbytečného prodlení a bez jakékoli náhrady zničeny nebo odstraněny z obchodních kanálů takovým způsobem, aby se na nejmenší míru omezilo riziko dalšího porušování.

Řada kritiků ACTA poukazuje na to, že tato nařízení znemožní současnou praxi, kdy se například z kopií oblečení odpářou loga a šaty se dají třeba do dětských domovů a nebo potřebným. Dává to větší smysl, než „zápalná oběť“, je to ekologičtější a smysluplnější.

Zajímavou otázkou ale taky je to, co všechno by mělo být zničeno. Vztahuje se to na disk, na kterém máte nahrány nelegální kopie? Vztahuje se to na notebook, na kterém máte nahrány nelegální kopie? Na mobil? Co s legálním obsahem, který se tam nachází, ten bude zničen také? Co přesně znamená obrat „nástroje využívané převážně při výrobě nebo zhotovování porušujícího zboží“? Znamená to, že pokud bude nástroj alespoň částečně využíván jinak (8 hodin denně se na něm pracuje „legálně“, další 4 hodiny „pirátsky“), zničen nebude?

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Pctuning je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme

Váš tým Pctuning