Andor ukazuje, že inteligentní zábava pro dospělé existuje
Seznam kapitol
Po konci druhé série Andoru se ukazuje, čím se mohly Star Wars stát, kdyby je dělal někdo, kdo ten svět chápe a má jej rád. Je vůbec možné, že stejný Disney, který doslova zničil celý brand Star Wars tragickou novou trilogií, má ve svých řadách tvůrce, kteří umí udělat opravdu kvalitní zábavu pro dospělé?
Problémem Disney je to, že chtějí dělat všechno pro všechny. Podle mých zkušeností není lepší nápad, jak něco epicky podělat, než se to snažit udělat pro všechny: Produkce pro malé je jiná než produkce pro velké – chápou svět jinak, rozumí mu jinak a baví se něčím jiným.
Dávno, v hluboké minulosti, měl Disney opravdu talentované tvůrce, kteří nějak dokázali dělat věci, které byly tak trochu pro všechny. Obsahovaly srandu pro malé, romantiku pro ty, kteří se rádi dojímají, a pár inteligentních fórů pro ty odrostlejší. Za mě je asi nejlepším kusem, který tak nějak pobaví všechny, Lilo a Stitch, vyprávění o rozpadlé havajské rodině a šíleném mimozemšťanovi, který konečně najde místo, kam vlastně patří. To, jak se podařilo naložit s tématem, které je docela náročné, do pojetí, které pobaví a neurazí všechny, je docela pozoruhodné. Ale to už je docela dávno.
Disney se vydal na válečnou stezku, nakoupil všechny a všechno a celé to pokusy o „úpravách pro moderní publikum“ zmrvil tak, že se mu South Park vysmíval ne v jednom dílu, ale rovnou v několika z nich, z nichž Joining the Panderverse je asi ten nejexplicitnější a nejbrutálnější. Nebylo to poprvé, co se jim smáli – vždyť už v dílu Ring (S13E01) si utahovali z toho, jak beze skrupulí prodají všechno všem, třeba i sex těm, kteří sledují Jonas Brothers v domnění, že jde o neškodnou a počestnou křesťanskou zábavu.
Článek nevyjadřuje názor provozovatele a provozovatel není jeho autorem a ani zadavatelem. Článek vyjadřuje subjektivní názor jeho autora.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
