Andor ukazuje, že inteligentní zábava pro dospělé existuje | Kapitola 2

O to divnější byla jejich akvizice Lucasfilm a Star Wars, u které jsem se trochu hrozil, jestli z toho neudělají něco, jako byla původní Battlestar Galactica. A tím nemyslím moderní a trochu temný seriál, ale původní film z roku 1978, který byl uplácán jako zábava pro celou rodinu – a vypadalo to podle toho. Nekonečné nadšení, když robopejsek dopajdal pod palbou Cylonů do náruče svého nedospělého majitele, mě bude asi strašit do smrti. Bylo to očividně vykalkulované a nekonečně trapné.

Původní Battlestar Galactica byla levně zplichtěná tragédie, ale následný seriál, který přišel v roce 2004, ji dost podstatně pozvedl. Nebylo to dokonalé, ale snaha tady byla – a bylo jasné, že to udělal někdo, kdo měl původní ideu rád a jenom ji nechal dozrát. Jenomže původní Star Wars byla taky tak trochu palba do temnoty, které ve své době věřil málokdo, a přišly v roce 1977, kdy se kultura začala tak trochu měnit. V roce 1979 přišel Alien a ten změnil chápání toho, co je to sci-fi, naprosto zásadním způsobem.

Původní trilogie Star Wars byla přece jenom space opera, nebrala se úplně vážně, i když bylo jasné, že se tu buduje něco většího, rytířský epos – někdo by řekl samurajský epos, ale to je velice debatovatelné. Debatovatelný však není vypravěčský pohled shora, pohled ze strany elit, kdy se díváme na celý konflikt z nadhledu, vedou se tam konflikty v duchu divadelního dramatu a většina lidí, o které se údajně bojuje, představuje jenom takovou texturu na pozadí. Velké divadelní drama v operetním provedení, řekl bych.