Andor ukazuje, že inteligentní zábava pro dospělé existuje | Kapitola 3
Seznam kapitol
Po konci druhé série Andoru se ukazuje, čím se mohly Star Wars stát, kdyby je dělal někdo, kdo ten svět chápe a má jej rád. Je vůbec možné, že stejný Disney, který doslova zničil celý brand Star Wars tragickou novou trilogií, má ve svých řadách tvůrce, kteří umí udělat opravdu kvalitní zábavu pro dospělé?
O to více mě zajímalo, co ze Star Wars udělá Disney – a první věc, která z nich vypadla, byl Rogue One (2016), který mi doslova vyrazil dech. Celá ta věc mi přišla slušná, ale celkem bezvýrazná – až do závěru, ve kterém ve mně začaly růst pochybnosti o tom, jak přesně hodlá autor zachránit hlavní postavy, protože to celé začalo vypadat dost blbě. Ale o tom to přece je, ne? O tom je celý Disney – že to nakonec dopadne dobře! O tom přece pohádky jsou – že dopadnou dobře. Možná s otevřeným koncem, ale dopadnou dobře.
A pak začala nad horizontem vycházet Hvězda Smrti – a já si řekl: „Ty vole, oni tam zařvou! To snad ne! To ne, ne? Tohle neudělají… že ne?“
A pak to udělali – a já zůstal sedět s otevřenou pusou.
A řekl jsem si: No ty vole, ti ale mají koule! Disney na to jde zostra! Tohle bude dobrý! Tohle bude vážně dobrý!
A chvíli jsem měl pocit, že to, že Disney koupil Star Wars, je to nejlepší, co se jim mohlo stát. Protože jsem před sebou měl něco vážného, něco chytrého, něco hlubokého. Něco, co nebyla patetická plichta, něco, co mělo ráži a koule.
Měl jsem pocit, že dostaneme něco opravdu dobrého, něco opravdu epického.
A potom jsme dostali novou trilogii, Sola, Mandaloriana, Asoku a tu patetickou kravinu s kosmickými čarodějnicemi, což bylo něco, nad čím musel Bůh zavřít oči, aby to nechal vyjít na světlo světa.
Disney se přepnul do standardního režimu pekárny na hračky a na produkty a celé to kompletně zmršil, beze zbytku vyvrátil, polil to celé benzínem a podpálil.
Andor jako světlá výjimka?
Korporáty nemůžou dělat legendární díla, nemají na to. Korporát je clusterfuck ambiciózních nul bojujících o moc, které ze svých řad vyhánějí jakýkoliv talent a domnívají se, že každý problém vyřeší penězi. Takže potom to dopadá tak, jak to dopadá.
Problém je v tom, že u umění korporátní přístup nefunguje – tam musíte mít tvůrce s názorem a s vizí. Disney vyrostl proto, že na začátku byl Walt Disney, který byl, jaký byl, ale měl jasnou a nezpochybnitelnou vizi.
Korporátní drony nemají vizi, a tak produkují to, co leze z Disney dnes, a nová Sněhurka je toho tragickým důkazem. Čím více korporátníků se na dílo nalepí, tím zoufalejší to bude. Velbloud je kůň navržený výborem – a ve většině případů z nešťastného díla doslova čiší, že ho navrhoval výbor.
Proč? To nám vysvětlí právě Andor, přesněji řečeno zasedání ISB, které vám dá dost dobrou představu, jak to v korporátu chodí. Každý korporát je mini Impérium, které je přesně tak silné, jak silnou vizi má ten, kdo ho řídí.
Článek nevyjadřuje názor provozovatele a provozovatel není jeho autorem a ani zadavatelem. Článek vyjadřuje subjektivní názor jeho autora.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
