České rozložení vrací úder: Tři české klávesnice zhotovené na přání | Kapitola 4
Seznam kapitol
Vracím se zpět po roce, jak jsem slíbil v předchozím článku. Byl tak trochu klopotný, a možná proto i často nepochopený. Zkusíme to tedy jinak a ukážu i menší recenzi na některé kousky, které se mi za ten rok povedlo domluvit.
Perixx PERIBOARD 407B
Toto je moderní 75% formát, jak ho často vídáme na custom klávesnicích. Přiznám se, že jsem 75% nikdy neměl a přistupoval jsem k tomuto testu dost předpojatě. Do práce jsem si vzal podobnou 75% abych nestřídal velkou a malou a můj test to nezkreslilo. Byl jsem ale opravdu mile překvapen, jak je pohodlné mít ruce blízko u sebe v ose monitoru.
Na 100% klávesnici je totiž ruka s myší (praváka) odsunuta o délku středového panelu a numpadu, což se po mnoha hodinách začne projevovat bolestí pod pravou lopatkou. Více se dozvíte v 5. kapitole.
Je to jednoduchá membrána s nízkým zdvihem. Chod a stisk je krátký a nemá příjemný průběh ani zvuk, o to ale v této cenové kategorii nejde.
Používám ji asi dva měsíce méně intenzivního použití a nepřestává mě stále bavit. Legendy jsou mírně vystouplé z povrchu, nejsou nanesené tradičním tampoprintem ale je to spíše laserem tavená bílá fólie připečená do plastu.
Profil je zcela rovný. Spodní řada (Ctrl, Fn, Win...) je trochu tlustší a Fx klávesy užší, za mě by mohly mít obě úplně stejný profil.
klávesy Fx jsou v jednom sloupci s klávesami Dx, což je trochu nezvyk, ale příjemný – D1 odpovídá F1 atd., takže to trochu připomíná ortholineární klávesnici.
Párkrát se mi stalo, že místo enteru na numpadu na velké klávesnici jsem zmáčkl „→“ , což je humorné, ale nic, co by po třech dnech nepřešlo.
Znaky numpadu jsou uprostřed klávesy. Numpad se zapíná s Fn+Insert/NumLk. Podle prodejce měla být čísla numpadu modře, dalo by se v tom lépe vyznat. Život nikdy neběží úplně ideálně, takže se trochu pletou. Mně osobně připadala původní zkratka k NumLk trochu neohrabaná, tak ho mám přemapovaný na Application (E0_5D), ale to záleží na každém.
Čísla do tří řádů píšu stejně přes shift + Dx a zvykl jsem si docela snadno, takže jej ani příliš často nepotřebuji.
Dá se pořídit jen na německém Amazonu, kde je vyhledávání skutečně svérázné ne-li přímo nefunkční. V době psaní článku byla za 10,15 eur.
Závěrem tedy:
Pokud vás doposud 75% klávesnice míjely a chcete zkusit, jaké je to mít ruce blíže k sobě, mít znaky tam, kde jsou i fyzicky vypálené, tak je to pravděpodobně jediný existující typ.
Kvůli chodu kláves a zvuku asi nedostane „Zlatou klávesu roku“, o to ale tady stejně nejde.
Není důvod to nezkusit, za 11eur tohle stojí, a pokud se osvědčí, můžete snadno pokračovat s lepší 75% klávesnicí s mechanickými spínači.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
