Cities: Skylines – přesně takové mělo být SimCity | Kapitola 4
Seznam kapitol
Cities: Skylines, klon SimCity, se už několik dní drží na špici žebříčku nejprodávanějších her na Steamu. Vydavatel Paradox Interactive se před pár dny pochlubil, že jde o nejrychleji prodávaný titul v historii společnosti. Je zřejmé, že Cities: Skylines je opravdu kvalitní hra, která kdejaké SimCity hravě strčí do kapsy. Prozradíme si, proč tomu tak je.
To, že Cities: Skylines stojí za vaši pozornost, nepoznáte jen podle aktivní moderské komunity, ale především ve hře samotné. Během pár minut vám bude jasné, že jste se ocitli na správném místě. Hra vám jde totiž ve všech směrech na ruku tak, jako by ji tvořili hráči sobě (což se nejspíše opravdu stalo).
Uživatelské rozhraní, a vůbec všechno okolo je rozmístěné a funguje naprosto stejně jako u SimCity. Vedle stavebního panelu v dolní části obrazovky najdete vpravo nahoře také informační panel, v němž si můžete rychle přepínat mezi jednotlivými infografikami. Ty vám rychle vyjeví, jak si vaše město vede v jednotlivých oblastech. Hra navíc automaticky znázorní příslušné informace vždy při stavbě nové budovy, aby se vám například nestalo, že budovu policie dáte blízko druhé budovy policie (pokud se tak stane, nic se neděje, budovu můžete přemístit – vyjma modu hardcore, samozřejmě).
Během stavby vám hra ukáže například i hustotu kriminality a také budoucí stav věcí. Díky tomu můžete zkoušet a budovou hýbat do té doby, než najdete místo, které bude maximálně vyhovovat. Sice je to maličkost, ale velmi praktická a efektivní, proto ji zmiňuji. Skvělá stavba budov ovšem není ani zdaleka nejzajímavější možností hry. O dalších skvělých možnostech vás budu informovat průběžně.
Vraťme se nyní ještě na chvíli k uživatelskému rozhraní. Základem většiny dobrých budovatelských strategií (snad kromě Tropica) je vytyčování zón pro obytnou, komerční a industriální zónu. Ani v Cities: Skylines tato činnost nechybí. Na rozdíl od SimCity tu ale probíhá dost odlišně. Zatímco v SimCity kliknete a táhnete, čímž pokládáte zóny sami od sebe, v Cities: Skylines vám zóny vznikají automaticky s tím, jak pokládáte silnice.
Jak dobře víme už i ze SimCity, každá silnice má určitý dosah. Pakliže zónu vytyčíte moc daleko od silnice, nikdo na ní nic nepostaví a zůstane opuštěná. Cities: Skylines z tohoto konceptu šalamounsky vychází tím, že v aktivní dálce od silnice, tedy v místě, kde by mohla ležet zóna, automaticky vznikne mřížka. A vy si ji nakonec podle potřeby obarvíte na zónu, kterou si na jejím místě představujete. Aby vám vznikaly neutrální zóny, tedy stačí stavět cesty a silnice (během čehož jste mimochodem efektně upozorňováni právě na šířku zóny, abyste se o potřebné kostičky neochudili).
Řešení je to opravdu šikovné. Napomáhá kreativitě. Kupříkladu já jsem ve všech ostatních strategiích tohoto typu vždycky schopná stavět výhradně zóny čtvercového či obdélníkového tvaru, zde jsem ale neměla problém popustit uzdu fantazie a vyprojektovat oblouky, kruhové objezdy se zabydlenými středy a další maličkosti, které v konečném důsledku vedou jak k hezčímu vzhledu města, tak i k mnohem větší zábavě.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
