Cities: Skylines – přesně takové mělo být SimCity | Kapitola 7
Seznam kapitol
Cities: Skylines, klon SimCity, se už několik dní drží na špici žebříčku nejprodávanějších her na Steamu. Vydavatel Paradox Interactive se před pár dny pochlubil, že jde o nejrychleji prodávaný titul v historii společnosti. Je zřejmé, že Cities: Skylines je opravdu kvalitní hra, která kdejaké SimCity hravě strčí do kapsy. Prozradíme si, proč tomu tak je.
Na dopravu ve stylu hry Cities in Motion se potom nabalují vyhlášky ve stylu hry Tropico. Vystavět perfektní městskou hromadnou dopravu totiž nemusí stačit. Lidé jsou, jak známo, líní tvorové, kteří často raději jedou autem, než aby udělali pár kroků po svých, což je často znát i v této hře. Abyste lenost obyvatel překonali, můžete se rozhodnout dát v platnost vyhlášku, díky níž obyvatelé města mají cestování zdarma. Tím se samozřejmě připravíte o příjem z MHD, na druhou stranu ale ulevíte městu od automobilů, což je často mnohem důležitější.
Vyhlášek je, stejně jako v Tropicu, hned několik druhů. Přitom všechno souvisí se vším. Když se vám například začnou hromadit odpadky v popelnicích, možná bude stačit obyvatele města vyhláškou přimět k recyklování. Jenže časem možná ani to nebude stačit. V takovém případě budete dost možná muset sáhnout i k upgradování silnic, aby pro popeláře byly lépe průjezdné, což umocníte vyhláškou o městské hromadné dopravě zdarma a povinném recyklování k tomu. A nakonec zvednete rozpočet pro popeláře a k tomu rozpočet na vzdělání, protože jak jistě víte, vzdělaní lidé recyklují častěji a lépe, nežli hlupáci.
Pro hračičky naprosto ideální pískoviště, že? A to jsem ještě nemluvila o možnostech vytyčit ve městě okrsky s různými zaměřeními (například zemědělské oblasti, dřevozpracující oblasti, oblasti těžby ropy), díky nimž si hru dále přizpůsobujete (zemědělské oblasti například zvyšují příjem z daní, ale také spotřebu vody). Nebo o obrovských mapách, které jsou opravdu, ale opravdu obrovské. Tak schválně. Představte si město v SimCity a teď k němu přidejte ještě jedno město a ještě jedno a ještě jedno a ještě třeba tři. Ano, skutečně, velikost měst v Cities: Skylines je mnohokrát větší nežli velikost měst v SimCity a to ani trochu nepřeháním.
Trošku mě štvalo neustále se opakující „tweetování“ obyvatel. To má upozorňovat na nedostatky ve městě (vidíte i díky příslušné blikající ikoně), ale po vzoru SimCity se v něm dozvídáte i naprosté nesmysly. Ty jsou sice možná vtipné, ale po pěti hodinách hry je znáte nazpaměť a po deseti hodinách vám lezou krkem. Dále jsem nepochopila, proč po několikátém spuštění mapy hra neustále zobrazuje základní informace. Jak je vypnout, jsem bohužel nedohledala. To jsou ale jen kosmetické drobnosti, na něž si zvyknete.
Jediným opravdu výrazným negativem je grafika. Hra sice nevypadá vyloženě ošklivě, ale bohužel je z ní cítit, že měla menší rozpočet. Zdálky se na město kouká poměrně dobře, když si ho ovšem trochu přiblížíte, není to takové, jako byste se koukali na SimCity. Například automobily a lidé vypadají dost prkenně. Stromy se sice hýbou ve větru, ale nepůsobí to moc přirozeně a hře chybí i další detaily. Nejvíce mi ale na vzhledu hry vadilo, že města jsou jakoby rozostřená a vypadají jako byste se na ně koukali přes mlžný opar. Při maximálním nastavení detailů tento efekt je sice trošku upozaděný, ale stále citelný. I přesto musím přiznat, že hra v některých okamžicích umí vypadat dobře. Není jich ale zase tak moc. Doufejme, že modeři si i s tímto neduhem brzy poradí.
Pozitivem lehce zastaralé grafiky je naprostá hardwarová nenáročnost hry. Doporučená hardwarová sestava je: Intel Core i5-3470, 3,20 GHz nebo AMD FX-6300, 3,5 GHz, RAM: 6 GB, GPU: Nvidia GeForce GTX 660, 2 GB nebo AMD Radeon HD 7870, 2 GB.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
